Zobrazení zdroje stránky Ekologičtí odborníci, politici a kůrovec

{{MediaBankArticle
|Title=Ekologičtí odborníci, politici a kůrovec
|Author=Jaromír Bláha, František Krahulec
|Date=1999-04-19
|Source=Hospodářské noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Spor, zda lesnicky zasáhnout proti kůrovci, se netýká národního parku Šumava jako celku, nýbrž výhradně prvních zón, jež tvoří jen malý zlomek jeho rozlohy. Tyto nejcennější části parku chrání pouze přirozené ekosystémy. Autoři článku Ekologičtí fundamentalisté a kůrovec (HN 13. 4.), poradci ministra životního prostředí Josef Běle a Tomáš Hájek, nejsou ochotni rozlišit tyto dvě kategorie, což může svědčit o míře jejich nezaujatosti.

Kontext Bělého a Hájkova komentáře klade širší otázky: Mají být určité nejcennější plochy – klenoty našeho přírodního dědictví – uchráněny před zásahy člověka, tedy ponechány přírodním procesům? Takto šetřeny by měly být první zóny národních parků a některé přírodní konzervace, celkem něco kolem dvou procent rozlohy státu. Kužvartovi poradci říkají, že nikoli, protože kůrovce zvládnou jedině motorové pily. Kdo si myslí něco jiného, je fundamentalista.

Tohoto pejorativního přízviska se tak dostává ředitelům dvou ústavů akademie věd, odbornému grémiu ministra životního prostředí pro národní parky, řadě předních biologů několika univerzit i ekologickým organizacím.

Ekologům autoři vytýkají, že nejsou ochotni k ústupkům a jejich postoj povede ke zneužití kůrovcové kalamity. Jsme přesvědčeni, že žádný ze skutečně profesionálních ekologů nepřistupuje k odborným poučkám jako ke zjevné pravdě. Právě naopak. Profesionální přístup by měl být především ve způsobu kladení otázek a hledání odpovědí. Stále nezodpovězené přitom zůstávají odborné otázky klíčového významu: Proč nebyly zpracovány výsledky sledování dosavadního průběhu kalamity? Které funkce lesa jsou zničením stromového patra kůrovcem narušeny? A konečně ta nejdůležitější otázka: Které funkce lesa bude plnit paseka lépe než kůrovcem poškozený, přesto však třeba i jen z 10 % žijící porost?

Na otázku nezbytnosti asanačního zásahu proti kůrovci přinesl odpověď inventarizační průzkum v sousedním Národním parku Bavorský les. Ten přečkal kůrovcovou kalamitu sice ze značné části „sežraný“, zato však s bohatstvím přirozeného zmlazení nových stromků pod uschlými porosty, které dávají základ novému, geneticky kvalitnějšímu lesu. To o pustých šumavských holinách říci nelze. Bohužel politizace problému jakoukoliv profesionalitu vylučuje, protože už samotné otázky jsou zpolitizované.

A právě politických důsledků kalamity se Kužvartovi poradci bojí ještě více než samotného kůrovce. Právem očekávají, že šumavského hmyzího strašáka bude i nadále zneužívat lesnická lobby. Logika poradců je zřejmá. Namísto, aby se Ministerstvo životního prostředí snažilo veřejnosti vysvětlit, proč není možné v rezervacích holosečně rubat lesy či stavět masívní rekreační střediska, raději nátlaku ustoupí a proti doporučením odborníků obětuje bezzásahový režim první zóny národního parku.

Jiným důsledkem politizace odborných problémů jsou stále sílící tlaky na udělování nejrůznějších výjimek. Tento trend považujeme za ještě více deprimující – vede k právnímu nihilismu, neúctě k zákonům a obecnému přesvědčení, že určitými známostmi se dá dosáhnout všeho.

Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, František Krahulec, ředitel, Botanický ústav AV ČR