Zobrazení zdroje stránky Experti nedoporučili kácení stromů u pramenů Vltavy

{{MediaBankArticle
|Title=Experti nedoporučili kácení stromů u pramenů Vltavy
|Author=David Sládek, ČTK
|Date=2003-09-02
|Source=ČTK
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
, 



České Budějovice – Skupina expertů, která na pozvání ministerstva životního prostředí posuzovala napadení stromů kůrovcem u pramenů Vltavy, nedoporučila správě národního parku v této oblasti Šumavy pokračovat s kácením stromů. ČTK o tom informovala mluvčí ministerstva Karolína Šůlová.

Podle ní se hodnocení dopadu kácení na stabilitu zdejší přírody liší. Většina členů skupiny se však shodla na tom, že je lepší ponechat stromy stát a hledat všechny dostupné nedestruktivní metody, které sníží riziko šíření kůrovce do okolních porostů. „K tomuto názoru se přiklání i ministerstvo životního prostředí,“ uvedla Šůlová.

Ministerstvo iniciovalo vznik expertní skupiny poté, co Správa Národního parku Šumava vydala povolení kácet stromy v této centrální části parku. Pokácena byla asi stovka stromů. Ekologové z Hnutí Duha proto uspořádali u pramenů Vltavy blokádu, kterou ukončili až poté, když správa parku přislíbila, že s případnou těžbou počká na vyjádření ministerstva.

Dnešní doporučení komise ekologové uvítali. „Blokáda zachránila vzácný les, odvoláme i hlídky, které u pramene Vltavy stále sledují pohyb lesních dělníků,“ reagoval na oznámení Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Podle něj patří kůrovec podobně jako lavina, vichřice nebo pády starých stromů mezi přírodní proměny pralesního ekosystému.

Podle Šulové z výsledků šetření vyplývá, že les kolem pramenů Vltavy je napaden tak silně, že šance stromů na přežití je minimální. Původ napadení je přitom v sousedním Bavorsku. Pokud by se kácelo, vznikne zde holina, pokud by se zvolily jiné metody, zůstane suchý les. Většina expertů se však přiklonila k názoru, že pokud by se uvažovalo jen o této ploše, je lepší ji ponechat bez asanace, to znamená netěžit.

Odborníci se shodli také na tom, že reálná míra napadení okolních porostů bude výrazně záviset na klimatických faktorech a podmínkách v době rojení kůrovce. Zároveň doporučili vytvořit ucelenou koncepci péče o národní park a jednotlivé případy napadení pak posuzovat v širším kontextu.