Zobrazení zdroje stránky Hejtman Zahradník chce konec „experimentu“ s lesy na Šumavě

{{MediaBankArticle
|Title=Hejtman Zahradník chce konec „experimentu“ s lesy na Šumavě
|Author=Soňa Remešová, ČTK
|Date=2005-10-19
|Source=ČTK
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
, 



Praha – Jihočeský hejtman Jan Zahradník dnes v Senátu vyzval ke změně hospodaření v lesích šumavského Národního parku napadených kůrovcem, které má za experiment s nejasným koncem. Stejně jako řada šumavských obcí a vlastníci obecních a soukromých lesů nesouhlasí se záměrem správy parku rozšířit zóny, v nichž se nesmí kácet stromy napadené kůrovcem.

„Je třeba zastavit tento experiment, přestat hledat cestu k návratu k divočině a starat se o Šumavu, kterou nám zanechali předci,“ uvedl Zahradník na semináři senátního výboru pro veřejnou správu a životní prostředí. Zopakoval tak slova prezidenta Václava Klause, že člověka nelze ze Šumavy vytlačovat po vzoru severoamerického kontinentu a afrických stepí.

Podle zastánců přirozené obnovy má Šumava jako jedna z mála lokalit Evropy ještě sílu „samořízení“. „Nejedná se o žádný experiment, ale věc zcela běžnou,“ řekl dnes bývalý náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko, který nyní jako vysoký úředník Evropské komise řídí ochranu přírody na úrovni EU. Ve vztahu k diskusi o hospodaření na Šumavě zmínil i téma klimatických změn. Jediné, co podle něj může pomoct vyrovnat se s nimi, jsou právě přirozené procesy, nikoli zásahy člověka.

Starostka šumavské obce Stožec Zdeňka Lelkovámíní, že rozuzlení sporu musí skončit kompromisem. O dalším osudu Šumavy by se ale mělo rozhodnout rychle, a ten, kdo řekne poslední slovo, by měl nést odpovědnost za sociální a ekonomickou situaci tamních obyvatel. Starostka zdůraznila, že šumavské obce národní park chtějí, současně se ale chtějí také rozvíjet, otevírat turistům.

Senátoři Šumavu navštívili v létě. Viděli stovky hektarů suchého lesa, který se nesmí kácet a z něhož se bude podle odpůrců bezzásahovosti kůrovec šířit dál. Správa navrhuje rozšířit bezzásahová území z 8000 na 26.000 hektarů. Vzhledem k tomu, že tam smrk představuje 84 procent porostu, předurčuje rozšíření porosty Šumavy podle sdružení vlastníků lesů k zániku.

Podle jiných názorů budou mít mladé stromky v suchých lesích pro růst lepší podmínky než na holinách. Dalším argumentem, který v diskusi padl, je i cena semenáčků, které by musela správa parku při řízené obnově tisíců hektarů zaplatit.

Plán nyní posuzuje ministerstvo životního prostředí. Vyjádřit se k němu budou moct krajské úřady, ekologové a obce, jejichž pozemky leží na území parku. Zaznívají i požadavky na posouzení záměru v parlamentu. První zóna by podle představ správy měla zabírat víc než třetinu celkové rozlohy parku, nyní tvoří 13 procent parku. Jejím rozšířením se razantně zmenší výměra druhé zóny, o zhruba 600 hektarů pak hospodáři chtějí zúžit rozlohu třetí zóny. V prvních, tedy nejcennějších zónách parku, se mohou lidé pohybovat pouze po vyznačených trasách. V druhé zóně už je pohyb volný. Plán navrhuje, aby minimálně na pětině první zóny byla zakázána jakákoli činnost.

Správci doufají, že nový režim by mohl v nezpochybnitelných oblastech, tedy na Modravských slaťích, Vltavském luhu a Trojmezenské hornatině, platit ještě letos. O dalších částech první zóny chtějí jednat zhruba každých pět let.