Zobrazení zdroje stránky Hledejme shodu na desetiletí

{{MediaBankArticle
|Title=Hledejme shodu na desetiletí
|Author=František Pelc
|Date=2009-09-21
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Úhel pohledu

V diskusi o způsobu péče o lesy na Šumavě padlo mnoho nepravd i zavádějících informací. Alespoň některé uvedu na pravou míru. Veškeré lesy národního parku nejsou lesy hospodářské, ale lesy zvláštního určení, kde produkce dřeva není prioritním posláním. Není pravda, že všechny lesy NP Šumava jsou ponechány samovolnému vývoji, a není rovněž pravda, že šíření kůrovce je mimo kontrolu.

Z celkové plochy lesa 550 čtverečních kilometrů je jako bezzásahové území vedeno 21% plochy a dalších devět je v přechodovém režimu. V současnosti evidujeme 19 kilometrů porostů, kde je horní etáž proschlá. Z této plochy je však více než polovina podrostlá mladými strukturovanými skupinami nového lesa. Po důkladném zvážení jsme dospěli k rozhodnutí, že bezzásahový přístup je lokalizován na stanovištích přirozených horských a podmáčených smrčin. Na více než dvou třetinách plochy lesa parku se provádí aktivní management včetně zasahování proti šíření kůrovce s cílem vytvořit druhově i prostorově rozmanité přírodě blízké lesy. To, že kůrovec je v těchto územích pod kontrolou, dokládají čísla a ne mediální pocity.

V roce 2007 bylo po vichřici evidováno téměř milion krychlových metrů poškozeného kůrovcového dříví, po dvou letech bude objem v pětinové výši. Kdyby kůrovcová kalamita byla nezvládnutá, tento objem by narostl několikanásobně!

Další nepravda je ta, že v sousedním Národním parku Bavorský les byl opuštěn experiment podobný našemu. Naopak, zde existuje následováníhodná kontinuita managementu, kde je jsou vymezena bezzásahová území a harmonogram jejich dosažení v jiných částech parku. Není pravda, že plocha NP Bavorský les je pouze 130 čtverečních kilometrů, jeho plocha je téměř dvojnásobná. Někteří znalci ústy bývalého premiéra Zemana bez uzardění konstatují, že na nevytěžené kůrovcem napadnuté dřevní hmotě vznikla škoda okolo 32 miliard Kč. Při této logice by mohly vlády rozvojových zemí prezentovat ekonomické škody za to, že v národních parcích nekácejí deštný les či nevyměnily savanu s bohatou faunou za tolik potřebné zemědělské plochy. Navíc čtvrtinu „škody“ by splácela i Zemanova vláda.

Zůstane jen prázdná schránka? Jedním ze závěrů nedávné konference o ochranářské biologii, které se v Praze zúčastnilo více než 1200 předních vědců z Evropy, byl dopis premiérovi, který zdůrazňuje potřebu uchování diferencované péče o les včetně bezzásahového režimu v centrálních částech parku.

Myslím, že se tady hraje o víc než jenom o způsob péče o les na Šumavě. Rozhodujeme o tom, jestli zde bude plnohodnotný národní park, anebo prázdná schránka, kde se budou stavět vytoužené sjezdovky a pořádně těžit dříví. Moc shody mezi aktéry tohoto sporu dosud nebylo. Snad jen jedna věc. Není totiž možné přístup k péči o park měnit každé čtyři roky. Proto ministerstvo hledá konsenzus, který bude schopný vydržet aspoň desetiletí, a nové programy, kde by dotčené obce byly více integrovány do života parku.

František Pelc, náměstek ministra životního prostředí