Zobrazení zdroje stránky Hnutí Duha podezřívá správu ochrany přírody z podjatosti

{{MediaBankArticle
|Title=Hnutí Duha podezřívá správu ochrany přírody z podjatosti
|Author=Karel Havlík
|Date=2000-05-12
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
V nejbližších dnech bude vydáno správní rozhodnutí o možném kácení stromů napadených kůrovcem v unikátních pralesových porostech Národního parku Šumava. Hnutí Duha míní, že Správa parku opět sama sobí povolí ekologicky nepříliš vhodný postup k utlumení brouka v prvních zónách."Pracovníky útvaru státní správy ochrany přírody Správy národního parku a CHKO Šumava, kteří verdikt vydají, považujeme za právně podjaté osoby. Vedoucí zmíněné správy Jaroslava Mariánova a její spolupracovníci jsou přímo podřízeni stejnému úřadu a jeho řediteli Ivanu Žlábkoví, který si u nich žádost o povolení kácení podal," soudí představitel Duhy Jaromír Bláha s kolegou Jiřím Korešem, který dodává, že tento pracovní vztah zpochybňuje objektivitu rozhodováni. "Měli by svému vlastnímu zaměstnavateli zakazovat opatření a činnosti, které jsou v rozporu se zákonem, a za chyby jej dokonce pokutovat," řekl."O podjatosti nemůže být řeč. Postupujeme v souladu s platným zákonem. Spatřuje-li Hnutí Duha na tom cosi závadného, to není věci Správy parku, nýbrž legislativy," sdělil Právu mluvčí Správy parku Zdeněk Kantořík.Ekologové oponují tím, že podobně jako loni, před zásahem v první zóně parku, kde se podle zákona nemají stromy porážet, neexistuje výjimka Ministerstva životního prostředí povolující zásahy do stanovišť chráněných druhů živočichů a rostlin, kterých se na zásahovém území vyskytuji desítky. Jestliže bude káceni povoleno, bude v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny," zdůraznil Bláha.Podle Kantoříka má Hnuti Duha k dispozici veškeré podklady pro správní rozhodnuti. "Správní rozhodnuti nebudu předjímat, ale mělo by být jasné s podrobným zdůvodněním," uvedl.Hnuti Duha přesto trvá na tom, že vedení parku neposkytlo klíčové podklady umožňující posoudit oprávněnost a smysluplnost kácení napadených smrků v exponovaných místech. "Neexistuje rozbor a odhad potenciálních ekologických rizik kácení. Nebylo např. zhodnoceno nebezpečí větrné kalamity v Trojmezenském pralese, Smrčině či Plesné," připomněl Bláha.