Zobrazení zdroje stránky Hranice chráněné oblasti překročí lipenskou nádrž

{{MediaBankArticle
|Title=Hranice chráněné oblasti překročí lipenskou nádrž
|Author=Zdeněk Jungvirt
|Date=2001-03-29
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Změny / Souběžně s rozšiřováním území v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny připravuje správa parku také nové vymezení čtyř zón chráněné krajinné oblasti.

Šumava – Statut chráněného šumavského území pozbude pravděpodobně oblast mezi Pernekem a zhruba patnáct kilometrů vzdáleným Frymburkem na Českokrumlovsku, vymezená z jedné strany státní silnicí a z druhé pak levým břehem lipenské vodní nádrže. Naopak v západočeské části Šumavy by se této výsady mělo dostat přibližně stejně rozlehlému prostoru Kochánovských plání mezi Čachrovem a Hartmanicemi na Klatovsku. Vyplývá to z dlouhodobě připravované změny hranic Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava. „Kochánovské pláně, zasahující do katastru osmi obcí, jsou významným krajinotvorným prvkem, který zasluhuje mimořádnou pozornost. Naproti tomu území při levém břehu Lipna s přibývající zástavbou a intenzívním turistickým ruchem už není z hlediska ochrany přírody tak důležité, aby potřebovalo zvláštní statut. Výjimkou jsou některé břehové porosty, v nichž hnízdí ptáci, ale tato místa lze ochránit např. vyhlášením lokální přírodní rezervace. Ostatně, jsou natolik zamokřená, že tam nelze předpokládat nějakou výstavbu,“ řekl JčL mluvčí Správy Národního parku a CHKO Šumava Zdeněk Kantořík.

Nová zónace zatím není schválena

Nově navrhovaná hranice podle něj překračuje vodní plochu a kopíruje pravý lipenský břeh. Souběžně se změnou hranic a v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny připravuje správa také nové vymezení čtyř zón CHKO. „Šumava, jako jediná ze čtyřiadvaceti chráněných oblastí v republice, ještě nemá schválenou zónaci podle nových kritérií,“ upozornil mluvčí. Vysvětlil, že návrh vyhlášky stanoví nejpřísnější režim v první zóně, tedy na zhruba deseti procentech z 99 611 hektarů celkové rozlohy CHKO. Zakazuje tam např. výstavbu nových objektů a intenzívní zemědělské hospodaření. Při zachování krajinného rázu a rozmanitosti rostlinných i živočišných druhů lze povolovat výstavbu ve druhé zóně (40 procent). Třetí zóna (44 procenta) má hlavně přispívat k udržení současného vzhledu šumavské krajiny. Čtvrtou zónu (šest procent), představují zastavěná nebo k tomuto účelu určená území. Proces projednávání a schvalování nových hranic a zónace chráněné oblasti by měl podle odhadů správy národního parku a CHKO skončit zhruba do roka.

Hranice stanoví vláda svým nařízením

„Nejprve vláda svým nařízením stanoví hranice, které budou respektovat pásmo biosférické rezervace i vládní usnesení o vyšším územním samosprávném celku Šumava. Poté ministerstvo životního prostředí vyhláškou určí jednotlivé zóny,“ upřesnil Kantořík.