Zobrazení zdroje stránky I lesáci se teď do lesa bojí

{{MediaBankArticle
|Title=I lesáci se teď do lesa bojí
|Author=Marek Kerles
|Date=2007-01-26
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Kubova Huť – Vstup zakázán, nebezpečí smrtelneho urazu. Každý, kdo by dnes před vstupem do lesa ignoroval podobne varovani, a nejen proto, že za vstup do lesa, který spada pod oblast stavu nouze může zaplatit až 50 tisíc korun, by byl zřejmě místními lidmi povazovan bud za blazna, nebo za hlupaka.

Josef Strnad, petapadesátilety fort ze Šumavské Kubovy Huti, teď denně v lese riskuje život. Je totiž jedním ze stovek lesníků a dřevorubcu, z jejichž profese udělala poslední větrná kalamita docasne velmi rizikove povolani. Tak prijemny pocit to dneska v lese není, to přiznávám, říká Josef Strnad. Také dva jeho synove pracuji jako lesníci v okolních hvozdech, které patří z hlediska škod po větrné kalamitě k nejhure postiženým oblastem republiky.

Ti, kdo dnes zpracováváji kalamitu, opravdu riskuji život, potvrzuje ředitel sousedního Národního parku Šumava Alois Pavlíčko. Samotny park zásahla vichřice takovou silou, že po sobě zanechala 650 000 metrů krychlových poskozeného dřeva. Dřevorubci napred uvolnuji od polomů turistické a lyžařské stezky, z nize polozených partii lesa budou při likvidaci kalamity postupovat do vyšších. Nejdůležitejsi ale je, aby se nikomu nic nestalo, říká Pavlíčko.

Denně prochazeji nejen kolem rozsahlých polomů, ale také pod staletými smrky, které sice ještě stoji, ale kvůli poškození či nanosu mokrého sněhu se mohou kdykoliv zritit k zemi. Manzelka je zvykla. Ta ví, co k tehle práci patri, říká Strnad. tvrdí, že lesníci nenesou takovou miru rizika jako dřevorubci, kteří polomy přímo zpracováváji. A jak se branit nebezpečí urazu? Musite proste používat hlavu ještě víc než za normálních okolnosti, říká Strnad.

K pravidlum bezpečnosti práce při bezne lesní těžbě je podle něj nutne pridat ještě větší dil opatrnosti a souhry mezi jednotlivými lesními delniky. Když jeden reze pilou se sluchatky na usich, druzi musí dávat o to větší pozor, co se právě deje v okolí, říká lesník Josef Strnad.

Jenže v tak poskozenem lese, jaký po sobě zanechala poslední vichřice, nelze vyloucit nebezpečí urazu ani při striktním dodrzovani všech bezpečnostních pravidel.

A cena za riziko? Prumerny plat dřevorubce, at už zaměstnaneho nebo pracujícího na zivnostenský list, se dnes na Šumavě v beznem období pohybuje v rozmezi 12 až 14 000 hrubeho plus možnost určitých priplatku. V době kalamity mohou dřevorubci dostat až třicetiprocentni priplatek, takže jejich hruba mzda může měsícne vyrust až na 20 000, říká jeden z vedoucích Šumavských lesních správ, který si ale nepreje být jmenovan. Moznou další odmenu zvazuje i vedení státních Lesů ČR. Nějaké mimořádne priplatky asi budou, říká mluvčí státní firmy Tomáš Vysohlid. případně mimořádne navysení odmen pro lidi, kteří denně riskuji život či zranení v poškozených lesích, se ale podle něj týká pouze zaměstnanců státního podniku.

Následky kalamity, kterou způsobila vichřice, budou na Šumavě likvidovat nejméně několik měsíců, možná ještě příští rok.

Kdo vstoupi do lesa v oblasti spadající pod stav nouze, může dostat pokutu až 50 000 korun