Zobrazení zdroje stránky Jak dál na Šumavě? Katastrofa?

{{MediaBankArticle
|Title=Jak dál na Šumavě? Katastrofa?
|Author=Jan Zahradník
|Date=2007-08-15
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Ring volny

Usili Správy Národního parku o premenu části Šumavy na takzvanou divočinu se blíží k úspěchu.

Stava se to za vydatneho prispení kalamity, o kterou se postaral lednový orkán Kyrill.

V I. a II. zónách Národního parku o celkove plose 48 741 hazpůsobil polomy na 1785 halesa. Jejich rozsah je odhadovan na téměř 840 000 m3dřevní hmoty, pricemz podle planu Správy NPŠ bude na místě ponecháno 133 000 m3.

Jasne to dokumentuje záměr pana ministra Bursíka, prezentovany na senatním slyšení 24. Května, ponechat 18 procent území Národního parku Šumava přirozenému vývoji. Toto rozšíření bezzásahových území se však uskutečnuje bez radneho veřejného projednani. Šumavě navíc hrozi, že v blizke době dojde ke gradaci kůrovce.

Na kvetnovém pracovním seminari byla podle informaci Správy Národního parku vymezena tři pásma ohrožení kůrovcem podle polohy a druhove skladby lesa a popsany tři jeho scenare, zalozene na průběhu počasí. Skutečnost, že po extrémne teple zimě preVláda mimořádne teple počasí s nedostatkem srazek, že se zpracování polomů opozdilo i v těch lokalitách, kde to je podle ministerstva možné, a zejména to, že na 360 habude polom ponechán, znamená naplnení katastrofickeho scenare. To může mít za nasledek vazne ohrožení smrkových porostu na plose téměř 45 000 ha.

Nebezpečí je o to větší, že v případě odumrení porostu, které nejsou druhove ani vekove diferencovany, bude na vzniklých holinach velice ztizena přirozena obnova. Na veřejném senatním slyšení to řekl Doc. Ing. Petr Zahradník, CSc., ředitel Výzkumneho ústavu lesního hospodářství a myslivosti. Zároveň varoval, že pokud do procesu obnovy nevstoupi se svou intervenci člověk, může obnova lesa trvat radove stovky let.

Od začátku se stavim proti onomu gigantickému experimentu, který již byl na Šumavě zahajen Správou Národního parku za nadseného potlesku části ekologické veřejnosti a jehoz parametry byly orkánem Kyril nove nastaveny. vše se jeho vinou akceleruje. Tam, kde by Správa Národního parku ve snaze rozšířit bezzásahová území musela absolvovat složity proces projednavani, stačí nechat padlé dříví ležet a o další se postara kůrovec.

Jak tedy dal z této bezvychodne situace? stále optimisticky doufam, že se podaří najít platformu, na které budeme moci postavit vseobecnou dohodu o Šumavě. Je nejvyšší čas vzit rozum do hrsti a rozhodnout, co je skutečným verejným zájmem na Šumavě. O tom nemůže rozhodovat ministr životního prostředí, orgány ochrany přírody ani ekologické organizace. To může v současnem legislativním prostředí učinit česka Vláda nebo Parlament CR.

Jan Zahradník (Autor je hejtman Jihočeského kraje za ODS)