Zobrazení zdroje stránky Jak sladit vodáctví na Vltavě s ochranou přírody?

{{MediaBankArticle
|Title=Jak sladit vodáctví na Vltavě s ochranou přírody?
|Author=Iveta Štefanová
|Date=2008-02-15
|Source=TZ NPŠ
|Genre=internet
|Respondent=
}}
Jak sladit vodáctví na Vltavě s ochranou přírody?

Správa NP a CHKO Šumava v rámci vytvoření nového návštěvního řádu řeší jednu z jeho částí, kterou je využití Teplé Vltavy k vodní turistice. Za tím účelem byla ustavena pracovní skupina složená ze zástupců obcí, podnikatelů (majitelů půjčoven lodí), nevládních organizací a vodáků.

Ve čtvrtek 14. února 2008 se k letošním jednání pracovní skupiny připojili i autoři odborných studií. Na jednání se řešila problematika splouvání Vltavy v úseku od Lenory do Nové Pece. Jan Dušek (Daphne ČR, Institut aplikované ekologie) vyhodnotil stav takto: „ Jsme ve zlomové situaci, kdy je nutné učinit opatření a zachránit jedinečnou, evropsky významnou, populaci perlorodky a vodních rostlin. Živelné vodáctví je jedním z faktorů, které negativně ovlivňují populaci perlorodky (kriticky ohrožený druh) a zdroj potravy pro její nedospělé jedince, kterým jsou vodní rostliny.“

Odborné studie (lze nalézt na www.npsumava.cz) doporučily řadu omezení respektující zájmy ochrany přírody. Účastníci se shodli, že dodržení všech doporučení, která vyplynula z odborných studií v podstatě znamená konec živelného turistického využití řeky v úseku mezi Soumarským mostem a Pěknou. Pro další práci skupiny byla řeka pracovně rozdělena do tří úseků:

Lenora – Soumarský most, Soumarský most – Pěkná, Pěkná – Nová Pec. Z další diskuse vzešla řada návrhů, jak vzniklou situaci řešit.

F. Nykles, zástupce obcí, řekl: „Souhlasíme s opatřením, které se týká zákazu raftů, pramic a veškerých nafukovacích plavidel v úseku mezi Lenorou a Novou Pecí.“ K tomuto názoru se připojili i ostatní zúčastnění. Jednání pracovní skupiny budou dále pokračovat a všechny navržené možnosti řešení budou vyhodnoceny. Cílem je co nejlépe sjednotit zájmy ochrany přírody se zájmy obyvatel Šumavy a turistické veřejnosti a dospět k společnému konsensu. Ukázat tak, že jsme schopni sofistikovaně respektovat populaci kriticky ohroženého druhu Evropy zastoupené zde i více jak stoletými jedinci.

Iveta Štefanová, vedoucí kanceláře ředitele