Zobrazení zdroje stránky Je ochota najít řešení?

{{MediaBankArticle
|Title=Je ochota najít řešení?
|Author=Vilém Čekajle
|Date=2006-04-05
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Napsali jste nám

Již v roce 2000 zpracovaný Program rozvoje Jihočeského kraje určující střednědobý výhled rozvoje regionu, zcela jednoznačně identifikoval rozvoj cestovního ruchu jako jedinou možnost dalšího rozvoje celé příhraniční části kraje. Zároveň však poukazoval na fakt, že se cestovní ruch v regionu potýká se značnými sezonními výkyvy, které je potřeba řešit cíleným rozvojem zimní turistické sezony.

Koncepční přístup Tuto skutečnost potvrdila i následně zpracovaná strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji, která již tvrzení podložila detailním průzkumem návštěvníků jak v letním, tak v zimním období.

Kromě potřeby rozvoje zimní sezony, však potvrdila i fakt, že tohoto rozvoje je možné dosáhnout pouze vybudováním lyžařského areálu nadregionálního významu, neboť současné malé areály ani rozvíjená síť běžeckých tras nedokáží zajistit dostatek příjmů, a tudíž ani potřebných pracovních míst.

Variantní zpracování První varianta vzniku tohoto areálu byla zcela jednoznačná. Jedná se o dlouhodobou snahu o vybudování lyžařského areálu na Smrčině, která má své logické odůvodnění. Na rakouské straně totiž existuje známý nadregionální areál Hochficht a jeho jednoduché propojení s českou stranou alespoň jednou lanovkou a několika sjezdovkami by tak vyřešilo problém zimní turistické nabídky na Lipensku, navíc bez potřeby zásadních finančních investic.

Bohužel lokalita se nachází v první zóně Národního parku Šumava a záměr tak již více než 10 let zůstává spíše vizí. Právě z důvodu nemožnosti využít potenciálu Smrčiny byly vytipovány další možné lokality, které by z pohledu ochrany přírody nebyly tolik konfliktní. Jako ideální se z tohoto pohledu jevil vrchol Chlum, který ležel mimo území ochrany přírody a donedávna soužil jako cíl střelnice ve vojenském prostoru.

Hledání východiska Když byl záměr využití vrcholu Chlum v roce 2003 prezentován ekologickým organizacím, nebyl uváděn jako hotový projekt, ale jako námět, k jehož realizaci hledají kraj, obce a místní podnikatelé partnery, protože takto rozsáhlý projekt nemůže bez všeobecného souhlasu a partnerství vzniknout.

Místo ochoty k diskusi jsme se však setkali s naprosto odmítavou reakcí, s argumentem, že se jedná o jednu z nejvzácnějších lokalit v regionu. Přesto jak obce, tak Jihočeský kraj svou snahu o nalezení možného řešení nevzdaly a v rámci nově zjištěných informací vytipovaly další alternativu – využití vrcholu Špičák. Jak ministerstvo životního prostředí, tak ministerstvo obrany považují dle předběžných jednání tuto alternativu za možný kompromis.

Ekologové však reagují na výzvu jihočeského hejtmana ke spolupráci při projednání tohoto řešení opětovným rezolutním odmítnutím, doplněným argumentací, že nemají dostatek informací a ze je celý proces nekoncepční.

Nejsem si jist, zda výše uvedený postup lze označit za nekoncepční, nemohu se však zbavit dojmu, že přístup některých ekologických organizací má k ochotě a spolupráci hodně daleko.

Vilém Čekajle, sekretariát Svazku lipenských obcí