Zobrazení zdroje stránky Je pařez program?

{{MediaBankArticle
|Title=Je pařez program?
|Author=Josef Jelínek
|Date=1997-09-20
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Lidové noviny přinesly 21. 8. článek Vladimíra Justa pod ironizujícím titulkem „Pařez je náš program!“

Autor alibisticky konstatoval, „že experti bývají postihováni fachidiocií“ (což není nadávka, ale nejvyšší odbornost při ztrátě smyslu pro kontext), aby mohl nestydatě nazvat činitele Národního parku Šumava „fachidioty v zeleném“, kteří už druhým rokem zadělávají na katastrofu v povodí Otavy a Vltavy „holoseči kůrovcových lesů… ruku v ruce s průmyslovou těžbou dřeva“.

Protože Just není schopen vstřebat lesnickou problematiku, vypomáhá si cizími myšlenkami, které k nepoznání znetvořuje. Uvádí, že „v Bavorsku nechají stát uschlý les i s vývraty jako kryt před sluncem, vichry i zvěří“. To je stejný nesmysl, jako holoseč kůrovcových lesů nebo průmyslová těžba dřeva. Just asi neslyšel o lokálních devastacích v šumavských hvozdech na úkor jedle a buku v době rozvoje sklářských hutí, která narušila přirozenou ucelenost pralesů pruhovými holosečemi řazenými kvapně za sebou bez ohledu na konfiguraci terénu a porostní strukturu lesních komplexů.

Iniciátoři dřevařské kolonizace Šumavy dospěli k poznatku, že smrkové monokultury převyšují přirozený prales rychlejším růstem, větší hmotnatostí a pestřejší sortimentací. Nemohli znát důsledky svého počínání v podobě místních polomů (18. století) a pozdějších větrných, sněhových a hmyzích katastrof od počátku 19. století. Proto současná správa parku prověřuje svá rozhodnutí i z hlediska minulosti. Ne tak Just! Jemu chybí schopnost rozlišovat prohřešky proti přírodě od akutní prevence v zájmu ozdravění lesů. Zdá se, že mu honba za senzacemi nedovoluje uznat snahy zastavit kůrovcovou kalamitu, ochránit nenapadené kmenoviny a zalesnit kalamitní holiny kultivačním materiálem pracně vypěstovaným z osiva odolných místních sort.

Vyšší finanční požadavky lze zmírnit prodejem části vytěžené kůrovcové hmoty. Podobnými kalkulacemi se zabýval i kníže Jan Adolf Schwarzenberg obklopený věhlasnými lesníky a ekonomy při zdolávání kůrovcové kalamity v 70. letech minulého století. Proč lesnický laik Just kritizuje vedle nahodilých těžeb i prodej kalamitní hmoty a podsouvá řediteli parku Žlábkovi osobní prospěch?

Tvrzení, že by uprostřed rozměrných zasychajících smrčin mohlo dojít k přirozenému zmlazení listnáčů nebo že by tlející vývraty mohly efektivně ochránit skupiny listnatých parkosů před okusem zvěří, je naivní. Má-li Šumava do budoucna trvale hostit lesy hercynské směsi, pak by bylo hazardem dát 20 000 ha smrkových kmenovin všanc kůrovcům jen proto, aby se potvrdila 120 let stará teorie člena entomologického výboru Společnosti pro fysiokracii Hauryho, že kůrovcová „policie“ opustí po dosažení kulminace žíru les stejně rychle, jak se byla v lese objevila.

Je nekorektní zamítat sanitární úsilí na české straně Šumavy a propagovat sousední bezzásahovost před neinformovanou veřejností. Bavorská strana má odlišné přírodní danosti, např. převládající zastoupení listnáčů, zatímco II. zóna NPŠ je kryta monokulturami smrku ne vždy vhodné provenience.

Mezinárodní vědecká konference ve Vimperku o aktivní ochraně šumavské přírody uznala jako správný dosavadní průběh obrany proti kůrovcům a potvrdila v celém rozsahu přípravu hospodářských porostů k postupnému začleňování do bezzásahové I. zóny. Proto by bylo slušné slogan „pařez je program “ odvolat a omluvit se za pejorativa, která odporují kodexu žurnalistiky.

J. Jelínek (1923) Provozní lesník, specialista pro ochranu lesů, profesor lesnické školy, archivář Lesoprojektu.