Zobrazení zdroje stránky Jet lanovkou na Smrčinu? Možná, snad

{{MediaBankArticle
|Title=Jet lanovkou na Smrčinu? Možná, snad
|Author=Marek Kerles
|Date=2010-07-02
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
České Budějovice – Do tří až čtyř let by mohli čeští lyžaři jezdit do rakouského lyžařského areálu Hochficht z české strany lanovkou. Tvrdí to alespoň zástupci Infrastrukturálního spolku tří zemí, který dlouhodobě prosazuje rozšíření rakouských sjezdovek na Hochfichtu i na českou část šumavské hory Smrčina.

Protože ale na české straně leží národní park a kácení průseků v lese pro nové sjezdovky není kvůli ochraně přírody možné, připadá jako kompromis v úvahu doprava českých turistů do rakouského areálu po lanové dráze. 

Češi by jako dnes nemuseli po úzkých silničkách cestovat do Rakouska, ale lanovka by je s lyžemi odvezla přímo na vrchol horského hřebene. I když má i tato varianta mezi ekologickými aktivisty i správci parku řadu odpůrců, údajně má velkou šanci na realizaci. 

„Ministerstvo životního prostředí pod vedením Ruth Bízkové společně s ministerstvem pro místní rozvoj totiž už v dubnu odsouhlasilo, aby byl projekt lanovky zanesen do zásad územního rozvoje Jihočeského kraje,“ řekl LN starosta Horní Plané na Lipensku a místopředseda spolku tří zemí Jiří Hůlka. 

Kraj tak může začít s přípravou takzvaného regulačního plánu, který by měl už detailně naplánovat, kudy přesně lanovka povede a kde budou stát jednotlivé sloupy i nástupní a výstupní stanice. 

Počítá se s tím, že lanová dráha by začínala na vrchu Klápa u Nové Pece a končila na hoře Hraničník v těsném sousedství Hochfichtu (Smrčiny). „Náklady se odhadují na 220 až 240 milionů korun, které uhradí půl na půl čeští a rakouští investoři, sdružení ve společnosti Wintersport,“ tvrdí Hůlka. 

Obce na Lipensku si podle něj od lanovky slibují vyšší zimní návštěvnost, protože více Čechů bude kvůli snadnější dopravě do rakouského lyžařského areálu spát v místních penzionech a hotelích a do Rakouska zamíří pouze za lyžováním. „Cesta autem z Horní Plané na Hochficht, pokud si lidé nezkracují cestu přes zamrzlé Lipno, dnes trvá 45 minut. K nástupní stanici připravované lanovky by to trvalo jen deset minut a další tři minuty na vrchol,“ uvedl Hůlka. Zároveň ale přiznal, že zastánci lanové dráhy nemají zdaleka vyhráno, dráha má totiž vést nejen chráněnou přírodou, ale i ptačí oblastí chráněné evropské soustavy Natura 2000. Tvůrci projektu tak zřejmě budou muset prokázat, že veřejný zájem předčí zájmy ochrany přírody. „My ale počítáme s využitím lanovky i v letním období. A to právě pro potřeby návštěvníků národního parku,“ uvedl Hůlka. 

Ředitel Správy Národního parku Šumava František Krejčí včera uvedl, že konkrétní podobu projektu lanovky ještě neviděl a nemůže se tedy k němu vyjádřit. Každopádně ale podle něj musí projekt projít veškerým posouzením jeho dopadů na životní prostředí, včetně posudku vlivu na soustavu Natura 2000. 

„A samozřejmě by se eventuálně stavělo na státních pozemcích, což zatím také není vůbec dořešené,“ řekl LN Krejčí. 

Už dříve ale vyzýval k tomu, aby se v rámci přiblížení Hochfichtu českým lyžařům neposuzovala jen případná lanovka, ale například i možnost přepravy turistů z Nové Pece speciálními ekoautobusy. 

„Takovým posouzením se podle mého názoru nikdo opravdu nezabýval,“ tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha. 

Na rakouské straně je jen hospodářský les, na české park Bláha je přesvědčen o tom, že projekt lanovky budou muset jeho tvůrci velmi těžce obhajovat nejen před českými ochránci přírody, ale vzhledem k ochraně soustavy Natura 2000 i před Evropskou komisí. „A nejsem si jist, zda se jim to v případě Natury vůbec může podařit,“ uvedl Bláha. 

Velký zastáncem nejen lanovky, ale i rozšíření rakouského lyžařského areálu na českou stranu je prezident Václav Klaus, jinak vášnivý lyžař a častý návštěvník Hochfichtu. Klaus už dříve prohlásil, že nechápe, proč na jedné straně stejného kopce může být sjezdovka a na druhé nikoliv. Hochficht ale leží v hospodářském lese, zatímco českou stranu pokrývají lesy národního parku. 

Projekt lanovky budou muset jeho tvůrci velmi těžce obhajovat nejen před českými ekology, ale vzhledem k ochraně soustavy Natura 2000 i před Evropskou komisí, tvrdí Jaromír Bláha z Hnutí Duha