Zobrazení zdroje stránky Kůrovc zase hrozí

{{MediaBankArticle
|Title=Kůrovc zase hrozí
|Author=Dana Frantálová
|Date=1997-04-05
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Dnes je na šumavské Modravě napadeno kůrovcem (neboli lýkožroutem smrkovým) na 4 tisíce m³ dřeva. Teprve až se oteplí a začne vegetační období, poznají lesáci, kam postoupil a jak dalece budou muset pokračovat v likvidaci napadených stromů, pro které šetrné a finančně dostupné způsoby odklízení pokácených velikánů se rozhodnou a čeká je první rok masového zalesňování holin.

Kůrovec nejvíc zdevastoval lesy na Modravě. Jen za loňský rok tu přibylo 160 ha holin. „Zhruba 15 km lesních cest v oblasti k Březníku muselo být vloni kvůli těžbě dřeva uzavřených,“ komentuje situaci cestou na Jezerní slať můj průvodce Ing. Jan Šťastný, pěstební inspektor Správy lesů Národního parku Šumava, mající výslovně za úkol starat se o Modravu, kde se kumulují veškeré těžební práce spojené s likvidací kůrovcem napadeného dřeva. „Diskuse, jestli máme některé cesty uzavřít nebo ne, se vedly dlouho a o zákazu rozhodla příhoda, která jen náhodou neskončila tragicky. Na cestě proti skupince cyklistů, kteří jeli z Modravy na Březník, vyrazila naložená tatra s vlekem. Řidič v poslední chvíli zastavil, jedna paní přesto spadla pod náklaďák. Nestalo se jí nic, ale byla v takovém šoku, že ji museli odvézt k ošetření.“

Ing. Šťastný mě vede ke složeným kmenům čekajícím na odvoz. Nožem odlamuje kůru, pod kterou chodbičky kůrovce vykreslují jemnou krajku. Brouci, kteří jsou v této fázi vývoje světle hnědí, se bez úspěchu snaží schovat před náhlým světlem. „V létě by se brouci sypali po hrstech jako rýže,“ komentuje.

Příroda si nepomůže

Varovné signály, že se k NP Šumava, který čítá 69 030 ha, blíží smrtelné nebezpečí, se objevily před šesti lety, těsně po jeho založení. Ještě o dva roky později prý stačilo odstranit asi 300 kubíků dřeva na Trojmezné. V roce 1994 se sice s likvidací ohnisek napadených kůrovcem začalo naplno, ale to už byly postiženy přes tři tisíce kubíků dřeva.

Kůrovec – malý černý brouk – se dostane pod kůru stromu, samička naklade vajíčka, ze kterých se vylíhnou larvy. Jak rostou, žerou lýko, a jestliže jich je dostatečné množství, přeruší tok mízy z kořenového systému do vrcholu stromu, který odumírá.

Jarní rojení brouka začíná na Šumavě zpravidla v květnu, kdy vylétává ze svého úkrytu a hledá nový domov.

„Po založení parku nastalo údobí, kdy se kolegové zhlédli v metodách sousedního Bavorska, to znamená, že chtěli, aby se příroda sama s kůrovcovým nebezpečím vyrovnala,“ vysvětluje prof. Mirjam Čech, poradce ředitele parku. „Ty dva až tři roky, kdy se proti hmyzu nebojovalo příliš intenzívně, stačily k tomu, aby došlo k populační explozi, se kterou se teď tak těžce potýkáme.“

Počáteční nepochopení rozdílů mezi bavorskou stranou národního parku a stranou českou se nám vymstilo. „Oba parky mají zcela odlišné podmínky,“ pokračuje prof. Čech. „Bavorský je menší, má zhruba13 tisíc ha, na jejich straně jsou lesy smíšené a listnáče nejsou kůrovcem napadány. Smrkových porostů je tu jen 40 %. Svahy jsou obrácené na jih, stromy rostou v mírnějších podmínkách. I kdyby kůrovec smrky zlikvidoval, listnáče zůstanou a jehličnany postupně stačí dorůst.“

Nutno dodat, že skutečnost už i v Bayerische Waldu donutila zastánce teorie nezasahování do přírodních procesů tuto praxi opustit a i tam k likvidaci kůrovce, tedy postižených lokalit přistoupili. „Zatím ale budou pokácené kmeny nechávat v porostu,“ dodává prof. Čech.

Koně, helikoptéry, balóny

„Bojovat proti kůrovci v národním parku je vážný problém,“ říká prof. Čech. „Kdyby to byl normální les, vytěžil by se během roku dvojnásobek napadeného porostu a byl by pokoj. To si v parku dovolit nemůžeme.“

Poradce ředitele se vrací k invazi kůrovce, který Šumavu napadl v roce 1870. „Bylo to po větrné kalamitě, a co po ní zbylo, zlikvidoval brouk. Tenkrát bylo vytěženo 7,5 miliónu kubíků dřeva.“ A Šumavu zachraňovali i dělníci z Itálie. Od té doby se v určitých cyklech kůrovec ukázal. „Kalamita z konce minulého století se likvidovala zhruba deset let, ale to nejen káceli a odváželi napadené stromy,“ vysvětluje prof. Čech. „Dokonce shrabovali a odváželi hrabanku, 10 % populace kůrovce totiž v ní zůstává.“ „Na Šumavu se ale svážely sazenice z Čech i z Německa, které nebyly připravené na tak drsné podmínky, a taky proto smrk, který by se měl běžně dožít oněch 300 let, tady život končí ve 150,“ dodává Ing. Šťastný.

Podmínky národního parku jsou skutečně odlišné od podmínek běžného lesa, a tak tu hledají nové způsoby těžby i zalesňováni. Vloni se těžilo tradičně, při výběru firem byly zvýhodněny ty, které používají koně. „Traktory dělají hluk a zůstane po nich rozrytá půda, zničené cesty. Ale nadšeni nejsme ani helikoptérami. Nadělají hrozný randál, pod nimi je zvěř, chodí tam lidi, není to dobré. Např. na Modravských slatích použijeme k přibližování dřeva především koně, uvažujeme o využití balónů,“ říká prof. Čech. „Už jsme viděli model, jak by to vypadalo. Od balónu ukotveného 80 metrů nad zemí by šla tři nosná lana s navijáky. Po lanech by se pohyboval jakýsi vozík, který vyzvedne klády a postupně je přemístí na určené místo. Plněný by byl héliem.“

„Rozhodně nekácíme pro peníze, jak se o tom rádo mluví“ zdvihá trochu hlas ředitel šumavského národního parku Ing. Ivan Žlábek. „Kubík kvalitního dřeva stojí 1100–1200 korun, jeho přiblížení vrtulníkem stálo vloni necelých 1200 korun, letos předpokládáme částky vyšší, takže jen na dřevu jsme na nule a nemáme v tom pokácení ani další práce, tedy odvětvení a odkornění stromů.“

Podle ředitele není ještě jasné, na jakou částku letošní práce v NP Šumava vyjdou. „Běžné vy sazení jednoho stromku přijde na 10 korun, když ho koupíte levně, ale při metodách, které chceme používat my, to bude cena mnohonásobně vyšší. Ale zase bude výsadba mnohem kvalitnější a pro další rozvoj lesa jistější.“

Listnatá Šumava

Na lesní správě Modrava bylo v loňském roce vytěženo dříví na 160 ha lesa, celkově by se tu letos mělo zalesnit 430 ha lesa. V ostatních částech Šumavy dalších 234 ha. „Musíme zalesňovat postupně od kostry budoucího porostu, aby vznikl i věkově diferencovaný porost,“ zdůrazňuje Ing. Šťastný.

Jednou z metod, která se používá při zalesňování v národním parku, je využívání metody saprofytů. S trochou nadsázky je možné říct, že si při ní šumavští lesáci berou přiklad z pralesa. „Víte, že k největší přirozené obnově dochází tam, kde zůstalo dřevo ležet a je nahnilé. My polorozpadlý kmen navrtáme a do otvorů vkládáme sazenice s obalovaným kořenem. V dřevě se drží přirozená vlhkost, jsou s tím slušné výsledky.“

„Tímto způsobem chceme osázet 190 ha, dalších 120 ha by se osazovalo metodou bioskupin,“ říká Ing. Šťastný. Což je způsob, jehož autorství se připisuje řediteli parku Ivanu Žlábkovi. Malým bagrem se na okraji lesa vybere skupinka mladých stromků a celá se přesadí do požadovaného místa.

Proti minulým letům se změnil názor na skladbu šumavských lesů. „Závisí to samozřejmě na lesním stanovišti,“ říká Ing. Šťastný. „V osmém vegetačním stupni na severních svazích, kde je klima hodně drsné, roste a zůstane trvale smrk jako hlavní dřevina. Výš už vydrží jen kosodřevina. Udělali jsme historický průzkum a ukázalo se, že v nejvyšších horských porostech byl vždycky smrk s malou příměsí jeřábu. Jen je nezbytné, aby sadební materiál pocházel zase ze Šumavy. “

„V nižších polohách, na jižních svazích, se vysazují i buky a javory. I ve výšce 1200 m nad mořem máme docela slušné bukové porosty.“ Prof. Čech připouští, že tady by se do budoucna struktura šumavských porostů mohla změnit, objevit by se měly smíšené porosty, které jsou ekologicky stabilní.

Uzavřené stezky

Podle odhadů je dnes kůrovcová kalamita a její likvidace zhruba v polovině. Ing. Karel Kovařík má v NP a CHKO Šumava na starosti informační a strážní službu. Je tu 180 km veřejných komunikací, 467 pěších turistických a 270 km oficiálních cyklistických tras. Přesto loňské uzavření osmi kilometrů lesních cest na Březník a dalších sedmi na Filipovu huť bylo veřejností přijato velice nevlídně. „Denně se vozilo po úzkých silničkách na tatrách 700 m³ dřeva, uzavírka je z bezpečnostních důvodů nezbytná, ale často dochází ke sporům, 5 % návštěvníků doporučení vůbec nerespektuje.“

Letos jim zkusí vyjít vstříc ještě jinak. „V sezóně chceme.“ říká Ing. Kovařík, „uzavřít pro těžební práce některé trasy od pondělí do čtvrtka a v pátek, v sobotu a v neděli je necháme přístupné.“