Zobrazení zdroje stránky Kůrovci začali škodit na Šumavě

{{MediaBankArticle
|Title=Kůrovci začali škodit na Šumavě
|Author=Richard Piskala, Petr Šuleř
|Date=2008-06-27
|Source=ČT
|Genre=televize
|Respondent=František Krejčí, Pavel Hubený, Tomáš Jirsa, Jaromír Bláha
}}
ČT 24, Regiony

*Richard Piskala, moderátor

Kůrovci začali škodit na Šumavě. Vinou počasí a polomů v lesích se brouk natolik rozmnožil, že nejhorší scénáře teď předpovídají zničení pěti procent šumavských lesů v horizontu pěti let. Řádění malého brouka se nevyhnou ani nejznámější lokality.

*Petr Šuleř, redaktor

Dvě mimořádně teplé zimy a rozsáhlé polomy způsobené orkánem Kyrill. Výsledek? Očekávaná kůrovcová kalamita.

*František Krejčí, ředitel Správy Národního parku Šumava

Letos zatím máme evidováno v tom území, kde můžeme zasahovat, okolo osmi tisíc kubíků a v tom území, kde nemůžeme zasahovat, okolo šestadvaceti tisíc.

*Petr Šuleř, redaktor

Lesníci běžně napadené stromy kácí. Podle strategie ministerstva životního prostředí ale právě v šumavském parku zůstávají bezzásahové zóny. 

*František Krejčí, ředitel Správy Národního parku Šumava

Určitě by se měli návštěvníci Šumavy připravit na to, že přibydou někde jednotlivé plochy, jednotlivé skupinky suchých stromů.

*Petr Šuleř, redaktor

Většina stromů napadených nenápadným broukem usychá a časem spadne. Správa parku nyní potvrdila, že se tento proces dotkne i například velmi známých a významných pramenů Vltavy.

*Pavel Hubený, Správa Národního parku Šumava

Jakýkoliv zásah, který by se tu těžebně provedl, by znamenal zničení toho ekosystému.

*Jaromír Bláha, hnutí Duha

Jsou jenom dvě možnosti, buď budou nad prameny Vltavy vykácené plochy s pařezy, anebo tam necháme les, starý les přirozeně zemřít.

*Petr Šuleř, redaktor

Právě rozhodnutí ponechat prales kolem pramenů Vltavy bez zásahu ale extrémně popudil řadu jihočeských politiků. Terčem jejich kritiky je hlavně ministerstvo životního prostředí.

*Tomáš Jirsa, senátor /ODS/

Ten les mohl zůstat zelený, je to prostě zvrácený přístup k ochraně přírody na Šumavě.

*Petr Šuleř, redaktor

Po deseti letech by se měl na postižených místech začít objevovat nový nízký les. Ochranáři argumentují i tím, že podle těch nejpesimističtějších scénářů uschne v následujících pěti letech i při maximálně nepříznivém průběhu nadcházející kůrovcové kalamity maximálně pět procent stromů uvnitř národního parku.