Zobrazení zdroje stránky Kůrovcová kalamita asi končí

{{MediaBankArticle
|Title=Kůrovcová kalamita asi končí
|Author=Robert Malota
|Date=2001-08-07
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Kůrovcová kalamita, kterou v Národním parku Šumava způsobil lýkožrout smrkový, zřejmě končí. Potvrzují to i nejnovější statistické údaje o postižených stromech.

Vimperk – Stále více optimismu vyvolávají údaje o počtech kůrovcem napadených a pokácených stromů na území Národního parku Šumava. Tato čísla totiž už druhým rokem vytrvale klesají, takže odborníci začínají hovořit o konci kůrovcové kalamity, která v jihozápadním pohraničí vypukla v polovině devadesátých let. Příznivou tendenci posledních měsíců potvrzují i nejnovější dostupné údaje. „Vypadá to velmi příznivě,“ řekl mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. Upřesnil, že k 31. červenci bylo na území národního parku v jeho prvních zónách asanováno 856 kubíků dřeva, což je přibližně třetina loňského objemu za stejné období. Ve druhých zónách pak lesní dělníci k uvedenému datu zpracovali 13 869 kubíků kůrovcového dřeva, to znamená zhruba šedesát procent objemu z konce minulého července. Předseda Rady Národního parku Šumava František Urban už dříve upozornil, že výskyt kůrovcem napadených stromů se po provedených zásazích ve srovnání s rokem 1996 snížil přibližně na desetinu. „Jestliže nedojde například k rozsáhlým větrným polomům, pak myslím, že kůrovcové nebezpečí na Šumavě je zažehnáno,“ řekl Urban koncem června letošního roku. Příznivá jsou ale i aktuální čísla, která vypovídají o polomech, jež v případě pomalého zpracování mohou napomoci rozšíření kůrovce. Zatímco vloni touto dobou správa národního parku musela zajistit asanaci bezmála 170 tisíc kubíků polomového dříví, letos je to necelá desetina. „Tento rok zatím vítr v lese způsobil minimální škody a vyvracel pouze jednotlivé stromy. Například po červencových bouřkách v lese zůstávají ležet asi dva tisíce kubíků dřeva. Některé padlé kmeny přitom využíváme i jako přirozené lapáky na kůrovce,“ vysvětlil Kantořík. Upřesnil, že na osmdesáti procentech území národního parku je lýkožrout smrkový v současnosti zcela utlumen. Rozsáhlejší výskyt brouka lze pozorovat pouze v bezzásahovém území na Modravsku, avšak už i v okolí této oblasti je podle Kantoříka pozorován výrazný pokles kůrovce. „Větší počet chladnějších a deštivých dnů v průběhu tohoto léta prospívá více šumavským lesům než kůrovci. Je sice možné, že kůrovec ještě letos dokončí vývoj druhé generace, nepředpokládáme však, že to nepříznivě ovlivní zdravotní stav lesů v národním parku,“ uvedl Kantořík.