Zobrazení zdroje stránky Kůrovec číhá na příznivější počasí

{{MediaBankArticle
|Title=Kůrovec číhá na příznivější počasí
|Author=ct24.cz
|Date=2010-06-01
|Source=ct24.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
České Budějovice/Šumava – Existuje někdo, komu chladné a deštivé počasí letošního jara víc než vyhovuje. Jsou to majitelé a správci lesů. Nízké teploty totiž výrazně zbrzdily nástup kůrovce. Lýkožrout se sice v lesích objevil už v dubnu, ale dosud se rozšířil jen minimálně. Kůrovce je třeba zachytit do lapáků a lapačů ihned při prvním rojení, neboť další generace se množí geometrickou řadou. V nižších polohách se kůrovec během roku dokáže rozmnožit až ve třech generacích, na horách ve dvou. Strom napadený kůrovcem, je nutné neprodleně pokácet, a pokud nejde rovnou na pilu a zůstane v lese, musí se kmen zbavit kůry nebo chemicky ošetřit. Také ti obyvatelé jižních Čech, kteří čekali komáří kalamitu, jsou zatím v klidu 

Je-li zataženo a teplota v horách zůstává pod 10 °C, připomíná počasí podle majitelů hotelů a restaurací daleko spíš březen, než začátek léta. Lesníci si ale naopak mnou ruce, podobně to totiž vidí i lýkožrout smrkový. „Studené počasí kůrovci rozhodně nevyhovuje, máme tedy podstatně více času na to, abychom dokonale asanovali a zpracovali lapáky,“ prohlásil mluvčí společnosti Lesy ČR Karel Trůbl a Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd České Budějovice ujistil: „Jarní rojení stále trvá, ale k tomu masivnímu, na které jsme zvyklí třeba z loňska, letos ještě nedošlo.“ Pro meteorology je to však spíš překvapení. Podle jejich statistik je jaro sice mimořádně deštivé, teploty se ale stále ještě drží v širším průměru. „Ač je to neuvěřitelné, je květen prakticky teplotně normální, srážkově však nadprůměrný,“ potvrdila Miloslava Starostová z Českého hydrometeorologického ústavu České Budějovice.

Lesníci i biologové se ale shodují, že kůrovcová kalamita díky počasí ještě nenastala. Přitom právě letos, dva roky po orkánu Kyrill, který zničil hlavně v jižních Čechách desítky tisíc hektarů lesa, správci čekali takzvanou gradaci lýkožrouta smrkového. Laicky řečeno: kůrovce mělo být nejvíc za posledních třicet let. „Počasí kůrovci určitě nepřeje. Vyhráno ale zatím stále není, protože příroda nám většinou ukáže, že vše dokáže dohnat,“ poukázal ředitel lesnické firmy Pavel Draštík. Meteorologové tato slova potvrzují, už o víkendu by se podle nich mělo začít poměrně výrazně oteplovat.

Vedení Národního parku Šumava letos očekávalo velké škody způsobené lýkožroutem smrkovým, kvůli tomu také zřídilo kalamitní štáb. Členové kalamitního štábu potvrdili, že i na Šumavě jim hraje do karet deštivé a chladné počasí, které kůrovec nemá opravdu rád. Letos lýkožrout smrkový vylétával jen několik dní v průběhu května, kdy napadl pouze stovky stromů. Lesníci si proto mnou ruce a tento stav si, dalo by se říci, užívají. Jenže co je pro někoho dobré, jinému vhod není, málo práce mají nyní dřevorubci, kteří na území parku od začátku roku zpracovali 27 tisíc kubíků dříví napadeného kůrovcem. Dnes už zbývá porazit a odkornit zhruba 1700 kubických metrů.

Naplno teď ale probíhá zalesňování na většině území Šumavy, lesníci v parku letos vysadí skoro 700 tisíc stromků. Jedná se hlavně o dřeviny, které mají narušit smrkovou monokulturu šumavských lesů. „Zpátky navozujeme přírodní stavy tak, aby byly lesy druhově bohaté. Zalesňujeme dřevinami, které tady chybí,“ vysvětlil vedoucí Územního pracoviště Srní Národní park Šumava Jiří Kec. Do šumavských lesů se tak vracejí jedle, buk, jeřáb nebo různé druhy javorů, které si lesníci vypěstují sami ve svých školkách. „Sebereme šišku, to je vlastně semenný materiál a ve vlastních školkách vyluštíme a vypěstujeme sazenici. Původ je tedy zaručený,“ popsal školkař Pavel Běloch. Sazenice vysazují lesníci do lesů po dvou až třech letech, ať už na vzniklé holiny nebo jako podsadbu do smrkových porostů. „Máme oplůtky a oplocenky, to znamená, že máme ochrany tak, aby se zvěř nedostala k tomu,“ doplnil pěstební technik Miroslav Havlíček.

V Národním parku Šumava pěstují a vracejí zpátky do přírody jednu evropskou raritu: tis červený. „Je to stromová forma tisu červeného (Taxus baccata), který vysazujeme. Jsme v začátku, ale v lese Národního parku Šumava už se jedná o tisícovky kusů,“ dodal Jiří Kec. Lesníci v Národním parku Šumava každoročně vysadí nejvíce sazenic buku lesního – okolo půl miliónu kusů. Ročně se v šumavských lesích objeví také na sto tisíc nových stromků jedle bělokoré.