Zobrazení zdroje stránky Kůrovec – čeká nás rekordní kalamita

{{MediaBankArticle
|Title=Kůrovec – čeká nás rekordní kalamita
|Author=Petr Weikert
|Date=2009-06-10
|Source=ihned.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
Až milion kubíků dřeva napadne letos podle expertů kůrovec. Na vytěžených stromech bude možné vydělat stamiliony korun.

Lesy v České republice čeká letos velká rána. Kůrovec v nich bude podle odborníků řádit nejvíce za posledních padesát let. Společnost Lesy ČR odhaduje, že kvůli kůrovcové kalamitě bude muset pokácet až milion metrů krychlových dřeva. „Kůrovec se letos začal rojit o čtrnáct dní dříve, než je obvyklé. Teplo i sucho byly v dubnu a květnu nadprůměrné, takže škůdce má dobré podmínky pro svůj vývoj,“ popsal okolnosti neutěšené situace vedoucí odboru lesního hospodářství Lesů ČR Ladislav Půlpán. Kůrovec napadá především jehličnaté stromy, zejména smrky.

Recept na krizi?

Největší riziko napadení stromů panuje podle odborníků v Moravskoslezském, Plzeňském, Karlovarském, Jihočeském a Královéhradeckém kraji. Lesy už nyní rozmístily v zemi celkem 250 tisíc lapáků, tedy pokácených stromů přikrytých větvemi, které škůdce přilákají, a 50 tisíc lapačů – schránek s feromony. Jak budou účinné, ukážou příští měsíce. Pro lesnické firmy může letošní přírodní pohroma znamenat finanční spásu. „Krize na nás silně doléhá,“ přiznal Pavel Indra z vedení České asociace podnikatelů v lesním hospodářství. Má to ale háček – cena vytěženého dřeva jehličnanů se jen od ledna propadla o třetinu. Smrkové dřevo lze koupit za 600 korun za kubík, před krizí se cena blížila třinácti stům korun. Snižuje se ale také poptávka po něm, což komplikuje lesnickým firmám život. Kůrovcové dřevo se ale musí z lesů odstranit a za práci musí firmy dostat od Lesů ČR zaplaceno.

Chtějí do hry Šumavu

Právě touha po výdělku společně s argumentem hrozby kůrovcové kalamity vede dřevařskou lobby i k úvahám o těžbě dřeva i v nejpřísněji chráněných oblastech Šumavy, tedy v takzvaných prvních zónách. Loni na Šumavě kůrovec napadl na 240 tisíc krychlových metrů dřeva, polovina z napadených stromů zůstala přitom stát na místě. Letos půjde o zhruba stejné množství. Správci Národního parku Šumava napadené stromy v nejpřísněji chráněných zónách hodlají dál ponechávat svému osudu. Věří v přirozenou obnovu lesa. Ale mají silné protivníky. Naposledy se do problému vložil Miloš Zeman. „Na Šumavu přijel na pozvání jihočeské pobočky Přátel Miloše Zemana. Starostové a místní senátoři jsou situací znepokojeni,“ zdůvodňoval expremiérovu nedávnou cestu do regionu „jeho“ bývalý ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. A nešlo o nevinný výlet. Na Šumavě se těžilo v prvních zónách jen v době, kdy byl Zeman v premiérském křesle. A stejný postup bývalý předseda vlády doporučuje i nyní. Při zmiňované cestě se expremiér setkal i se členy občanského sdružení Šumava 21, kteří jsou pro kácení i v prvních zónách. Výraznou tváří sdružení je dřevařský podnikatel Jiří Štich či Ivo Vicena, bývalý ředitel dřevokombinátu Jihočeských dřevařských závodů ve Volarech. Problémy kolem Šumavy s ním mj. konzultují i tamní senátoři Tomáš Jirsa (ODS) a Jiřina Rippelová (ČSSD). O kácení v prvních zónách by ale muselo rozhodnout ministerstvo životního prostředí, které to rezolutně odmítá. „Lesy v národním parku nejsou hospodářské lesy. Jejich účelem není produkce dřeva. Rád panu Zemanovi a dalším osobně ukážu, jak úspěšně přirozená obnova v horských smrčinách probíhá. Z letadla ani vrtulníku to pochopitelně vidět není,“ vzkázal expremiérovi ministr Ladislav Miko.

Hrozba hmyzího škůdce.

Kde udeří nejvíc?

Kůrovcová kalamita má letos nejvíce zasáhnout Vysočinu, dále pak Moravskoslezský, Karlovarský, Plzeňský, Jihočeský a Královéhradecký kraj.

Kolik se pokácí dřeva?

Lesy České republiky mají kvůli kůrovci letos pokácet zhruba milion metrů krychlových dřeva. Pokud k tomu skutečně dojde, půjde o největší objem v historii podniku. Na Šumavě má kůrovec podle odhadu odborníků parazitovat na 240 tisících metrech krychlových dřeva.

Speciální postřik

Lesy ČR proti kůrovci nalíčily 300 tisíc nástrah v podobě lapáků a lapačů (jde o pokácené stromy a schránky s feromony). Na Šumavě proti kůrovci bojují i postřikem, který vymysleli vědci z Jihočeské univerzity. Látka obsahuje zárodky hub, kvůli kterým hmyzí škůdce onemocní a uhyne. Tento smrtící efekt je naneštěstí pro kůrovce dědičný.