Zobrazení zdroje stránky Kůrovec napadl šumavské lesy a porušil ekologickou rovnováhu

{{MediaBankArticle
|Title=Kůrovec napadl šumavské lesy a porušil ekologickou rovnováhu
|Author=Vladimír Lutovský,
|Date=1996/07/26
|Source=Právo
|Genre=tisk
}}
Pro část Šumavy v okolí Modravy, Stožce, Strážného a Kvildy platí až do března příštího roku Ministerstvem životního prostředí vyhlášená kalamitní kůrovcová oblast, protože zde došlo k porušení ekologické rovnováhy.

Právu to ve středu potvrdil prof. ing. Mirjam Čech, CSc., vedoucí útvaru ředitele Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava. "Brouk se nám objevil na 1200 hektarech, kde napadl 40 000 kubíků smrkových porostů, nejvíce v lokalitách Soutok, Pytlácký roh a Roklanská hájenka. Škody, napáchané zejména lýkovcem smrkovým, lesklým a menším, kteří jsou z kůrovců nejagresívnější, můžeme při průměrné ceně kubíku dřeva vyčíslit na 48 miliónů korun. Naštěstí jsme ale schopni toto dřevo prodat, a tak dosažený zisk alespoň pokryje náklady na likvidaci kalamity," dodal ing. Čech. Exkurze mezi stovkami stromů označenými červenou barvou v Pytláckém rohu, který je v 1. ochranném pásmu Národního parku Šumava, kam noha prostého turisty nevkročí a které je 400 m od hranic s Německem, nebyla radostná. Náladu nezlepšil ani zasvěcený rozbor příčin letošní kalamity, který podal náměstek ředitele CHKO pro řízení správy lesů Radim Košíček, který Právu řekl: "Z mnohých příčin, které se časem spojily v celistvý řetězec, je to zejména v minulosti chybné rozhodnutí nelikvidovat kůrovce důsledně, protože byl považován za součást přírodního prostředí. To ale neplatí v lesích obhospodařovaných člověkem, kdy genotyp vysazených stromů je odlišný od původního porostu, který byl samozřejmě otužilejší. Proto nás čeká spousta práce jak ve vytěžení této dřevní hmoty, tak i v asanaci porostů," dodal. První výsledky své práce zhodnotí lesáci a ochranáři až za 30 let, kdy nově vysázené jehličnany budou mít krizové období růstu za sebou a přes jeden metr výšky. Podle R. Košíčka lze jít i jinou cestou, kterou zvolili němečtí sousedé v Bavorském lese. I ti se potýkají s kůrovcem, ale rozhodli se nezasahovat a vsadili na přirozenou obnovu lesa. Může trvat až 700 let.