Zobrazení zdroje stránky Kůrovec ničí i nejcennější části Šumavy

{{MediaBankArticle
|Title=Kůrovec ničí i nejcennější části Šumavy
|Author=ks,
|Date=1998/02/05
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
}}
Modrava - Kůrovcová kalamita, která v posledních letech postihla Šumavský národní park, se nevyhnula ani jeho nejcennější části - takzvané první zóně. Zatímco na většině území parku mohou zaměstnanci proti broukovi aktivně zasahovat, první zóna je pro ně téměř zakázaným územím, kde mohou řádění kůrovce jen bezmocně přihlížet. "To, co můžeme v druhé zóně - pokácet napadené stromy a odvézt je z lesa, aby se brouk dál nešířil -, v tomto případě nelze. Zakazuje nám to zákon, protože první zóna je ta nejcennější část Šumavy. S broukem v ní můžeme bojovat jenom tak, že tam pokládáme lapače, do kterých brouk nalétává, a pak ho ničíme," popsal boj s lýkožroutem smrkovým mluvčí parku Zdeněk Kantořík. V loňském roce lesáci postavili do první zóny přes čtyři stovky lapačů, do kterých nachytali více než milion brouků. "S kůrovcem nemůžeme bojovat ani v bezzásahovém území druhé zóny, což je území spojující do jednoho bloku právě první zónu. Dohromady je v těchto dvou oblastech 250 000 kubíků suchých stromů napadených broukem. Z celkové plochy je to sice malé procento, nicméně i tak je to vážná situace," řekl Kantořík a upřesnil, že nejhorší situace je na Modravě a Stožci. Propagátoři radikálního zásahu proti kůrovci míní, že i kdyby mohl park v první zóně zasáhnout, lesu už by to příliš nepomohlo. "Se zásahem se mělo začít dříve. Za současného stavu se už kůrovec v první zóně nedá zastavit a veškeré úsilí je zbytečné. V tuto chvíli je naprosto zbytečné proti němu bojovat. O to usilovněji je třeba brouka zastavit na hranicích mezi první a druhou zónou," prohlásil odborník na lesnickou problematiku Miroslav Sloup z oblastního inspektorátu Lesů České republiky v Plzni.