Zobrazení zdroje stránky Kůrovec znovu napadá více stromů v národním parku

{{MediaBankArticle
|Title=Kůrovec znovu napadá více stromů v národním parku
|Author=Eva Tichá,
|Date=2005/09/07
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
}}
Šumava - Kůrovec zase ve větším útočí na šumavské lesy. Po obrovské kalamitě v polovině devadesátých let se zdál být problém s broukem zažehnán. Teď však začíná znovu likvidovat větší množství stromů.

Před pěti lety se podařilo správcům Šumavského národního parku zastavit kalamitu a kůrovec napadal čím dál méně stromů. V roce 2002 zlikvidoval nejméně stromů za poslední roky. Pak přišel zlom.

„Na konci roku 2002 byla větrná kalamita a o rok později bylo výrazně teplé léto, které kůrovci přálo. Brouk se tak více rozšířil,“ vysvětluje Jan Kozel ze Šumavského národního parku stoupající počty napadených stromů.

Mnozí lesáci a hlavně starostové šumavských obcí se však domnívají, že se kůrovec šíří vinou vedení národního parku. Kritizují jejího ředitele Ivana Pavlíčka za to, že proti broukovi nezasahuje v prvních zónách, odkud se pak šíří do dalších míst a likviduje stále více stromů.

„To, co se tady dnes děje, je pěstování brouka. Nechceme přijít o Šumavu. Chceme, aby se proti kůrovci zasahovalo. Všude, bez výjimky,“ říká starosta Horské Kvildy Eduard Hones. Obavy starostů potvrzují statistická čísla. Před třemi roky zůstalo v prvních zónách bez zásahu 4 500 napadených stromů, o rok později jich bylo 13 000 a loni už to bylo 20 000 napadených stromů. A podobně přibývá napadených stromů i v druhých zónách.

Vedení parku sice hlasy starostů poslouchá, ale zasahovat v prvních zónách nehodlá. „První zóna by měla být v principu bezzásahová. Nemělo by se tam aktivně zasahovat proti žádné složce ekosystému. Kůrovec není v tomto případě považován za škůdce, ale součást ekosystému,“ říká mluvčí šumavského národního parku Radovan Holub. „V okolí prvních zón ale chceme vytvořit pásmo, kde se proti broukovi zasahovat bude,“ vysvětluje Holub.