Zobrazení zdroje stránky Kalendář parku na rok 2009 s polomy a soušemi

{{MediaBankArticle
|Title=Kalendář parku na rok 2009 s polomy a soušemi
|Author=Zdeněk Přibyl
|Date=2008-11-02
|Source=prachatickonews.cz
|Genre=internet
|Respondent=
}}
Vimperk – Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava představila v pátek 31. října novinářům nový kalendář šumavského parku na rok 2009. Vydala ho ve spolupráci s Národní galerií v Praze.

Kalendář tvoří reprodukce obrazů se šumavskou tematikou ze sbírek pražské Národní galerie, které doprovázejí krátké texty velikánů písemnictví, které se vztahují k Šumavě. Titulní stranu věnovali tvůrci kalendáře obrazu Karla Liebschera Vodopád na Šumavě a citátu spisovatele Šumavy Karla Klostermanna o stále krásné Šumavě, ale současně o jejím postupně mizejícím posvátném klidu a poezii.

Nejpočetněji v kalendáři zastoupenými výtvarníky jsou Josef Navrátil a Bedřich Havránek, kteří zde mají po třech obrazech. Se dvěma díly po nich následuje Julius Mařák. Jedním šumavským motivem se představují Antonín Chittussi, Emerich Fechtner, Alois Kalvoda a Karel Nejedlý. O své lásce k Šumavě vyprávějí ve výstižných úryvcích zejména Jaroslav Vrchlický, Adalbert Stifter, Adolf Heyduk a Karel Klostermann.

Některé motivy obrazů zachycují malebnou Šumavu horských bystřin i kraje pod horami. K nim v podstatě patří i obrázek šumavské pily či romantické chatrče v lese pod Roklanem, údolí Vydry či pozdně letní krajina pod Boubínem. Část motivů zobrazuje Šumavu drsnou a neučesanou, ba i poničenou. Dva obrazy přinášejí pohled na stromy zlámané v polovině kmene a napadané do vody Plešného jezera nebo zestárlé a u kořene uhnilé stromy na břehu stejného jezera. Z podobného místa je i obrázek s holinami a mladým lesem.

Skutečnost, že výběr obrazů do kalendáře pro příští rok nebyl náhodný, potvrdil i ředitel správy šumavského národního parku František Krejčí.

„Mohli bychom si při prohlížení obrázků z různých období Šumavy, na nichž jsou vidět i souše a polomy, pomyslet, že to všechno už tady v minulosti bylo, i několikrát, a ani dnes není důvod k panice,“ uvedl František Krejčí.

Za zmínku stojí i samotné kalendárium. V něm jsou vyznačeny významné dny z hlediska ochrany přírody. Dozvíme se z něho například, že vyhlášení Národního parku Šumava v roce 1991 si připomeneme 21. března, nebo že Evropský den parků, který se slaví 24. května, připadne příští rok na neděli. Nechybí třeba ani termíny Mezinárodního dne alternativ ke spalovnám či Evropské noci pro netopýry a řada dalších zajímavých údajů.