Zobrazení zdroje stránky Kam zmizela krásná Šumava? V lesích bloudí i znalci…

{{MediaBankArticle
|Title=Kam zmizela krásná Šumava? V lesích bloudí i znalci…
|Author=Václav Janouš
|Date=2008-01-21
|Source=idnes.cz
|Genre=internet
|Respondent=Jaromír Bláha 
}}
Cestování – Myslíte si, že znáte šumavské lesy jako své boty? Omyl. Je to právě rok, co orkán Kyrill i následné nešetrné odstraňování následků živlu šumavský národní park zásadně změnily. Místní lidé, dřevorubci i ochránci přírody mají problém se v terénu vyznat.

Park je naprosto jiný než před kalamitou, například z fotografií lidé svá oblíbená místa vůbec nepoznají. Přesvědčil se o tom i redaktor Mladá frontaDnes, který i sobě důvěrně známá místa navštívil.

Například oblast kolem Kvildy a Horské Kvildy, což je v národním parku v zimě i v létě jedna z nejfrekventovanějších cest. Právě zde je nejlépe vidět, jak se šumavské lesy změnily. Pamatuji si cestu lemovanou zdravými zelenými smrky. Teď místo nich leží stohy vykáceného dřeva srovnané do úhledných hromad. Při pohledu na ně mrazí v zádech.

Lesy jsou plné pařezů i klestí, u vlakových nádraží či pil a dřevozpracujících firem leží tisíce kmenů zdravých stromů.

Jezdí tam léta, ale Prameny Vltavy po orkánu nepoznal Uděláme malou zkoušku – turistům ukážeme známou šestikilometrovou cestu z Kvildy k Pramenům Vltavy na fotografii před orkánem a nyní. Ročně sem pod úpatí Černé hory vyráží tisíce lidí, aby viděli místo považované za nejzazší prameniště nejdelší řeky v Česku.

„Tak tohle vůbec neznám. Tam jsem určitě nebyl,“ říká na první fotku od pramenů osmapadesátiletý Ladislav Bican z Prahy, který tráví tento týden dovolenou na Kvildě.

Dodává, že Šumavu má rád a jezdí sem už třicet let. Okolí Kvildy má prochozené nejvíce.

„No samozřejmě toto jsou Prameny Vltavy, to je jednoduché,“ rozzáří se, když mu ukazuji druhou fotku. Diví se ale, když mu oznamuji, že oba snímky jsou ze stejného místa. „Nepoznal bych to, ty vyvrácené stromy i s kořeny,“ omlouvá se a neustále kroutí hlavou.

Když vyrazíte zase do lesů nad Stožcem a Českými Žleby, je zkáza ještě výraznější. Holé kopce s nepřirozeně zelenými pařezy jsou snad všude, kam se podíváte. Ta zelená barva není nic jiného než chemikálie hubící kůrovce.

„Je to, jak kdyby tu vybuchl granát. Ale zase všechna čest lesníkům, že se jim podařilo dříve než za rok vše odklidit, uvolnit cesty a vykácet polomy. Ale pohled to hezký není,“ komentuje okolí Zdeněk Rybák z Klatov, který se do Stožce vydal na dovolenou s přáteli.

Šumavu miluje, ale varuje, že pro lidi, kteří sem vyrazí poprvé či lesy neznají, může být výlet nebezpečný. „Mnohde chybí třeba informační tabulky, lesy se úplně změnily,“ konstatuje.

Orkán ale škodí i nyní, když nefouká. Po těžké technice, která musela vjet do lesů, protože jen na Šumavě popadalo více než 864 tisíc kubíků dřeva, zůstaly poškozené silnice a v nich výmoly.

„I nově opravená silnice z Kvildy na Borová Lada už je poškozená. O těch, které byly už předtím v horším stavu, ani nemluvím,“ líčí starosta Kvildy Václav Vostradovský.

Padesátitunové náklaďáky zdevastovaly silnice na Kvildě. Právě na Kvildě jsou škody znát nejvíce. Je totiž malým dopravním uzlem Šumavy. A ať se z ní vydáte na kteroukoliv stranu, trhliny, upadnuté krajnice či vyjeté koleje v asfaltu po minimálně padesátitunových nákladních autech uvidíte. Na Šumavě do dnešního dne zpracovali 750 tisíc kubíků dřeva. Dalších téměř

sto deset tisíc metrů krychlových ho v lesích zůstalo záměrně. Po odkornění či chemickém postřiku tu tak zetlí zhruba 128 tisíc metrů krychlových.

„V druhých zónách musíme na jaře vysadit stromy nové,“ uzavřel mluvčí národního parku Radovan Holub.

Šumava rok po orkánu

Způsobené škody

finanční ztráty 4,25 miliardy Kč

likvidace škod 1–11/2007

zalesňování následujících 5 let

nejpostiženější místa Vojenský prostor Boletice Národní park Šumava

Stroje poškodily les víc než Kyrill

Škody, které kvůli kácení stromů způsobily třeba v boletickém vojenském prostoru těžké stroje, nelze napravit. Tvrdí to šéf programu lesy Hnutí DUHA Jaromír Bláha.

„V Boleticích chyběl dohled a poškození lesů je nevratné už proto, že došlo ke zničení lesní půdy, která je placentou lesa,“ říká Bláha.

Jak hodnotíte likvidaci popadaných stromů po loňském orkánu? Někde situaci lesníci zvládli, jinde nikoliv. Většinou totiž odklidili dřevo, ale v lesích významně poškodili půdu. Například na Kašperskohorsku nebo v Boleticích je poškození lesů po těžkých strojích tak veliké, že způsobilo škody daleko vyšší než samotný orkán Kyrill.

V čem jsou lesy nejvíc poškozené?

V nezvládnutém managementu kalamity, v řízení prací. Nyní je vidět obrovský rozdíl. Kupříkladu v Národním parku Šumava a Boleticích byly srovnatelně velké škody. Správa parku dokázala situaci zvládnout a ohlídat si práce v lesích i tak, že je třeba zakázala ve dnech, kdy byla půda rozmáčená. V Boleticích byly práce živelné, těžké těžební soupravy jezdily i zdravým lesem, někdy zapadly až po podvozek a nikdo to neřídil.

Za jak dlouho se les vzpamatuje?

Tempo se bude lišit podle péče, která při odstraňování škod byla, a podle ochrany lesa. Tam, kde se nyní rodí nový les pod ochranou popadaných stromů, vyroste rychleji než na holinách. Popadané stromy chrání totiž ty mladé a nehrozí jim třeba ani eroze půdy.

Na holinách se stále odplavuje humus a půda, v níž jsou houby, členovci a mikroorganismy. Nový les začne v bezzásahových místech parku vyrůstat už po nejbližším náletu semen stromů a za 30 let zde bude plnohodnotný mladý porost. Na holinách bude obnova dražší, stromy budou muset sázet lesníci a nový les bude zároveň méně životaschopný.

Šumava je nyní pod sněhem a na první pohled se krajina jeví místy až idylicky. Pod sněhem to ale vypadá jinak. Můžete se o tom přesvědčit na vlastní oči sami, až sníh na jaře roztaje, stejně jako my (snímky jsme pořizovali na podzim), nebo si prohlédněte fotografie poškozených lesů z okolí Kašperských Hor ZDE. O případu devastace lesů v Boleticích se více dozvíte – včetně videa – ZDE.