Zobrazení zdroje stránky Kraj chce zmenšit šumavský park až o dvě třetiny

{{MediaBankArticle
|Title=Kraj chce zmenšit šumavský park až o dvě třetiny
|Author=Miroslava Tolarová
|Date=2009-12-16
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Západní Čechy – Kraj kritizuje mírný postup proti kůrovci, podle ministerstva je však zmenšení bezprecedentní.

Do poloviny příštího roku chce Plzeňský kraj předložit sněmovně návrh na snížení rozlohy Národního parku Šumava (NPŠ) až o dvě třetiny. Hlavním důvodem kroku je podle krajského radního pro životní prostředí Petra Smutného zejména neutěšená situace kolem kůrovce.

Pokud by lesy nespadaly pod NPŠ, snížila by se i moc ochranářů. „Kraje a obce by pak mohly více zasahovat do rozvoje území. Celá Šumava podléhá kalamitě, je suchá a kůrovec si dělá, co chce. Je třeba postupovat intenzivně, což za stávajících podmínek není možné,“ uvádí Smutný s tím, že během letošní zimy se bude snažit dohodnout se s ministerstvem životního prostředí na razantnějších krocích proti kůrovci. V případě neúspěchu je radní připraven oslovit Jihočeský kraj, aby návrh na vyjmutí větší části podali společně.

Podle ředitele NPŠ Františka Krejčího nejsou tyto názory u radního Smutného ojedinělé. „V minulosti už o tom několikrát mluvil, ale doufám, že do praxe se jeho návrh nedostane,“ uvedl Krejčí.

Podle náměstka ministra životního prostředí Františka Pelce by bylo zmenšení mezinárodně uznávaného národního parku bezprecedentním krokem v celé Evropě. „Zmenšení NPŠ by bylo ranou nejen pro šumavskou přírodu, ale i pro ekonomiku regionu,“ připomíná Pelc, podle něhož se parky v poslední době zmenšovaly pouze v některých rozvojových zemích.

Ministerstvo životního prostředí v posledních měsících jedná s kraji i s jednotlivými obcemi o společné dohodě, která stanoví, jakým způsobem by se měla Šumava rozvíjet do roku 2020. „Mám pocit, že všechny zúčastněné strany mají zájem dohodu uzavřít, a věřím, že si postoj vyjasníme i s Plzeňským krajem,“ upřesňuje Pelc. Argumentace kůrovcem mu navíc přijde naprosto účelová, podle něj se s ním potýká celá střední Evropa. „Na většině území NPŠ se uplatňuje mnohdy velmi intenzivní postup proti šíření kůrovce,“ dodal náměstek.

Předseda svazu šumavských obcí Jiří Hůlka hledá řešení u našich německých sousedů. „Po vzoru Bavorského národního parku by v péči NPŠ neměla být zastavěná a zastavitelná plocha, obec by měla vždy spravovat plochu, která je třeba pro plnohodnotné žití občanů. Nechceme přece Šumavu vylidnit,“ míní Hůlka a dodává, že správa lesů by však svůj přístup k přírodě měla změnit. „Bezzásahové území by mělo samozřejmě zůstat, ale zbývající plocha je až příliš velká na to, aby se na ní jen experimentovalo,“ uvedl Hůlka.

Národní park Šumava

Je jedním ze čtyř národních parků a byl založen v dubnu 1991. Spolu s Národním parkem Bavorský les je nazýván Zeleným srdcem Evropy. Rozloha NPŠ činí 680 km2. Žijí zde desítky ohrožených druhů jako rys, los či tetřev. Ročně oblast navštíví až dva miliony turistů.