Zobrazení zdroje stránky Kraj má obavy o budoucnost Šumavy

{{MediaBankArticle
|Title=Kraj má obavy o budoucnost Šumavy
|Author=Vladimír Vácha
|Date=2007-08-30
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Pozada vládu o urcení veřejného zájmu ochrany přírody v národním parku

Jihočeský kraj má obavy o budoucnost Šumavy, a radni proto doporučuji zastupitelum, aby se na zarijovém zasedani obratili vládu CR se žádosti o urcení veřejného zájmu ochrany přírody v Národním parku Šumava. Pravu to ve středu potvrdil hejtman Jan Zahradník (ODS).

„Z informaci a analyz o likvidaci následku lednového orkánu Kyrill, které máme k dispozici, vyplývá, že by na Šumavě mohla vzniknout kůrovcová kalamita,“ konstatoval hejtman. Dodal, že radni své poznatky opiraji jak o informace z NP Šumava, tak z workshopu, který k problematice Šumavy probehl v kvetnu, ale také z veřejného senatního slyšení. Na něm mimo jiné vystoupil ředitel Výzkumneho ústavu lesního hospodářství a myslivosti Petr Zahradník. Ten uvedl, že na Šumavě nejsou druhove ani vekove diferencované porosty, a pokud by došlo k jejich odumrení, byla by jejich obnova velmi ztizena. Pokud by do toho procesu nezasáhl člověk, trvala by obnova až stovky let.

Neshoduji se ani odborníci

Vzhledem k tomu, že stále dochází k názorovému stretu dvou skupin lidi i odborníků, z nichž jedna chce nechat část Šumavy přirozenému vývoji bez lidského zásahu a druha zastava názor, že i na území národního parku je potrebna určitá, lidmi rizena intervence, se chce kraj obratit na vládu, aby jasne deklarovala, co je veřejným zájmem.

„Pokud necháme část Šumavy vlastnímu osudu, půjde o obrovský zásah do její části, která byla po staletí kulturní krajinou obyvanou lidmi a kde žilo petadvacetkrát více obyvatel než dnes. Teprve udalostmi v druhé polovině 20. Století, vznikem železné opony, se z její části stalo území, které nebylo obyvane, a najednou by mělo být vnímáne jako divočina, která by navazovala na nějaký přirozený vývoj. Tak tomu ale historicky není,“ konstatoval Zahradník. Zdůraznil, že pokud se chce takový krok učinit, musí tomu předchazet veřejne projednani, jako u každé územní změny. Hejtman i většina starostu šumavských obci si mysli, že takový postup neprobehl a urcení veřejného zájmu ucineno nebylo a to by mělo být záležitosti vlády, která národnímu parku dala do vinku určitá pravidla.

On i starostové sice vnimaji jednotliva opatření smerující k likvidaci či zastavení kůrovce pozitivne, ale současne upozornuji na fakt, že se bez veřejného projednavani rozsiruji i území první zóny.

„Přitom veřejne projednani takové změny jasne definuje zákon 114. První zóny se z 12 %, podle ministra Bursíka, zvetsuji na 18 % a to pouze na základě jeho rozhodnutí,“ dodal jihočeský hejtman a připomněl, že proto 16 z dotcených 22 šumavských obci proti ministerskému rozhodnutí podava rozklad, neboť považuji tento krok za zavazny zásah do celé právní relace urcující veřejny zájem ochrany přírody NP Šumava.