Zobrazení zdroje stránky Kraj se bouří proti novému ministrovi

{{MediaBankArticle
|Title=Kraj se bouří proti novému ministrovi
|Author=Vladimír Vácha
|Date=2009-06-05
|Source=Právo
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Vedení Jihočeského kraje a většinu šumavských starostů děsí nejnovější záměry a vyjádření nového ministra životního prostředí Ladislava Mika, aby se zóny národního parku Šumava, kde se proti kůrovci nezasahuje, rozšířily z jednadvaceti procent na třicet.

„Při vyjádřeních pana ministra mi běhá mráz po zádech. Pokud říká, že na devíti procentech už zbývá pro začlenění udělat jen drobné dodělávky, pak nevím, zda má na mysli, že právě kůrovci ještě tyto drobné dodělávky chybí,“ řekl Právu první náměstek jihočeského hejtmana Martin Kuba (ODS). Dodal, že kdo v posledních měsících bezzásahové zóny parku navštívil, musel vidět, že Šumava neskutečně schne. „Pokud to ministr vnímá tak, že už tomu kůrovci zbývá jen něco dodělat a bude to bezva, tak to je věta, která nás, Jihočechy, děsí. Za Jihočeský kraj říkám, že s tímto záměrem budeme bojovat. Pokud by ministr svou myšlenku prosadil, představovalo by oněch třicet procent plochu 20 000 hektarů,“ zdůraznil Martin Kuba. Připomněl, že v roce 1991 napadl kůrovec 13 000 kubíků dřeva. V roce 2008 to bylo už 120 000 kubíků a letos to vypadá na 240 000 kubíků. Jeho aktivita se tak za jediný rok zdvojnásobila. Náměstek je proto přesvědčen, že je to režimem, který tam probíhá formou bezzásahovosti. Stav, který na Šumavě nyní panuje, považuje za katastrofální. S názory vedení kraje se ztotožňují starostové obcí, jichž by se změna dotkla.

„Jsem zásadně proti. To, co se dnes v parku děje, považuji za experiment. Bohužel nevím, kdo za něj nese a hlavně v budoucnosti ponese odpovědnost. Stručně řečeno, co na Šumavě probíhá, je tragédie,“ uvedla starostka Borových Lad Jana Hrazánková (nez.). Se sarkasmem glosoval ministrovu myšlenku starosta Horní Plané Jiří Hůlka (nez.). „Považuji to za rozumné v horizontu padesáti let. Teprve pak se ukáže, zda si příroda opravdu dokáže sama pomoci. Klidně tak můžeme pokračovat v neutěšeném stavu, který na Šumavě začal panovat v roce 1946,“ řekl Hůlka. Starosty rovněž trápí, že případné další rozšiřování první zóny parku ale také znamená zákaz povolovat a umisťovat v těchto lokalitách stavby, zákaz vstupovat mimo vyznačené cesty, měnit skladbu ploch a kultur a používání některých hnojiv. „Chystaná změna by byla bezprecedentním zasahováním do práv obecních samospráv a samozřejmě že požádáme o pomoc jihočeské poslance, aby pomohli malým obcím, které samy nejsou schopny bojovat s ministerskou mašinérií,“ zdůraznil náměstek hejtmana. Má obavy také z toho, aby v budoucnosti o velikosti národních parků nerozhodovali bruselští úředníci. Tomu je zapotřebí čelit na úrovni národních parlamentů. Přiznal, že část problémů, s nimiž se Šumava potýká, jde i na vrub vlády Mirka Topolánka, která byla postavena na podpoře Strany zelených a Šumava byla určitou daní.