Zobrazení zdroje stránky Krokem ke smíru je narovnání majetkových poměrů

{{MediaBankArticle
|Title=Krokem ke smíru je narovnání majetkových poměrů
|Author=Robert Malota
|Date=2000-10-21
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=Zdeněk Kantořík
}}
Vimperk –Správa Národního parku Šumava přiznává, že mnoho současných požadavků šumavských obcí je oprávněných a že legislativní nejasnosti a chybějící zákony značně komplikují život obyvatelům jihozápadního pohraničí. „Přitom společný dům ochrany přírody a obcí lze samozřejmě stavět jen na slušných a pevných základech,“tvrdí mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík.

* Co přesně máte na mysli?

Především je to narovnání majetkových poměrů. Problém byl totiž v tom, že národní park vznikl ještě před přijetím zákona o obcích, takže restituční nároky mohly uplatnit pouze fyzické osoby. Tuto záležitost –navzdory různým komplikacím –naštěstí od poloviny letošního roku řeší zákon o navracení historického majetku. Za druhé bude potřeba vyjasnit daňové problémy. Přestože národní park ročně navštíví téměř dva miliony turistů, kteří značně zatěžují infrastrukturu jednotlivých sídel, mají obce z jejich pobytu jen minimální příjem. Zdejší podnikatelé totiž daně ze svého zisku odvádějí do místa, kde jejich firma sídlí, což je v devětadevadesáti procentech případů mimo Šumavu. Nedivím se proto starostům, že s takovými daňovými zákony nesouhlasí. Třetí velký problém opět souvisí s daněmi. Všechny lesy, které leží na území národních parků v České republice, stát bez ohledu na vlastnictví osvobodil od daně z nemovitosti jako lesy zvláštního určení. Některé obce tak ročně přicházejí o statisícové částky.

* Projevuje se nervozita šumavských starostů z dlouhodobého neřešení zmíněných potíží i do vztahů mezi správou parku a jednotlivými obcemi?

Nebudu zapírat, že se v poslední době ohlásilo několik většinou pražských agentur, které nabízejí, že pomohou zlepšit vztahy mezi obcemi a správou parku. Takový úkol však nezvládne ani nejlepší agentura na světě, pokud stát neodstraní uvedené legislativní problémy. Navzdory všem potížím však mám pocit, že vztahy mezi správou parku a jednotlivými obcemi jsou v posledních měsících přece jen příznivější než dříve.

* Existuje naděje, že se současné postavení obcí v dohledné době změní k lepšímu?

Ministr životního prostředí už slíbil, že obce, jejichž katastry zasahují do území národního parku, ještě letos dostanou přímou finanční náhradu za ušlou daň z lesů zvláštního určení. Záleží teď na podpisu ministra financí. Taková kompenzace by se přitom měla opakovat každý rok. Bohužel, v případě úprav samotných daňových pravidel je řešení dlouhodobější a podstatně složitější. Mezitím by se zástupci samosprávy mohli pokusit přesvědčit některé podnikatele, aby sídlo firmy udělali v jejich obci.

* Dosud jsme hovořili o tom, které požadavky obcí vimperská správa parku podporuje. Existují i takové nároky, s nimiž nemůžete souhlasit?

S ohledem na stávající zákony, pravidla ochrany životního prostředí a přírodní hodnotu celého území například vždycky budeme proti sjezdovce na Smrčině. Nesouhlasíme rovněž s některými hlasy, které volají po zmenšování celkové rozlohy národního parku. Existuje ale možnost částečně přehodnotit rozsah III. zón, které umožňují další rozvoj obcí, samozřejmě v souladu se zájmy ochrany přírodních hodnot.

* Zástupci Správy Národního parku Šumava před časem prohlásili, že dlouhodobým cílem bude rozšiřování podílu bezzásahových prvních zón až na tři čtvrtiny současné rozlohy parku, čímž by Šumava splnila podmínky II. kategorie národních parků podle mezinárodní organizace IUCN. Starostové však protestují, neboť mají obavu, že Šumava se stane jedním velkým pralesem. Podařilo se v této záležitosti dospět k nějakému kompromisu?

Pětasedmdesát procent prvních zón obsahoval původní návrh dlouhodobého Plánu péče Národního parku Šumava na příštích třicet let. Vzhledem k přírodním podmínkám a tlakům ze strany obcí jsme se nakonec s ministerstvem životního prostředí dohodli, že první zóny by v roce 2030 měly tvořit asi padesát procent území národního parku. Věříme, že to bude přijatelné řešení pro obce i ochranu přírody.

* Mluvili jsme o problémech šumavských obcí v Čechách. Jaká je situace v německé části Šumavy?

Na začátku října oslavili naši sousedé v Bavorsku třicet let trvání Národního parku Bavorský les. V této souvislosti připomněli, že s podobnými problémy, jaké teď řeší obce na české straně Šumavy, se minimálně patnáct let potýkali také. V roce 1970 totiž bavorské pohraničí patřilo k vůbec nejchudším oblastem celého Německa. Teď je však situace zcela jiná, tamější park i obce slušně prosperují. Myslím si, že podobný vývoj bude mít nakonec také oblast Národního parku Šumava.