Zobrazení zdroje stránky Lesů neubývá, ale přibývá

{{MediaBankArticle
|Title=Lesů neubývá, ale přibývá
|Author=Petr Navrátil
|Date=2006-04-11
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Dopisy redakci

Ad LN 8. 4.: Ubývání lesů má vliv na ničivost povodní

Vždy znovu mě udivuje, když lidé vysvětlují nejrůznější přírodní pohromy ubýváním lesů. Naposledy jsem užasl nad článkem pana doktora Hudce z České Lípy, který ubýváním lesů vysvětluje vzrůstající ničivost povodní. Dokonce prý „přímo bije do očí, jak rychle mizí lesy“.

Přitom již od doby baroka lesů na našem území nepřetržitě přibývá. Jen za posledních sto let vzrostla u nás lesnatost z 24 na 34 procent, to znamená, že za tu dobu byla zalesněna celá desetina našeho státu – to je rozloha jednoho většího kraje. I přes kalamity, které nás poslední dobou postihly (imisní a kůrovcové kalamity našich pohraničních hor, nebo zničení lesů na Šumavě kůrovcovou kalamitou) se v lesích zvyšuje i celková zásoba dřeva.

Často si stačí porovnat například sto let staré fotografie naší krajiny se snímky stejných míst pořízenými dnes a zjistíme, že tam, kde byly před sto lety louky, jsou dnes lesy. Jedno období intenzivního zalesňování luk a pastvin začalo v době, kdy dopravu koňmi začala postupně nahrazovat železnice a motorová vozidla. (Trávu a seno jako „energetickou surovinu“ nahradilo uhlí a benzin). Mimochodem – udržovaný a pravidelně sekaný travní drn je v krajině nejúčinnější biologické protierozní opatření a je škoda, že sekané louky u nás stále ubývají.

Zalesňování zemědělských půd není vždy ve prospěch životního prostředí. Je to dnes patrné například v horských oblastech, kde bylo původní osídlení situováno většinou v údolích kolem vodotečí, na okolních svazích bylo pásmo luk a pastvin a teprve na horních partiích svahů začínaly lesy. Dnes je velká část bývalých travních porostů zalesněna (uměle i samovolně), lesy odrůstají a postupně uzavírají horská údolí. Zhoršuje se proudění vzduchu, vznikají mrazové lokality a zmenšuje se pronikání slunečního záření do údolí.

I v dnešní době jsou zalesňovány tisíce hektarů zemědělských půd a žádostí o další zalesňování neustále přibývá. Další tisíce hektarů zemědělských pozemků leží ladem a postupně se samovolně zalesňují náletem dřevin.

Člověk jako živočišný druh pochází z lesostepí východní Afriky a není pro něho ideální životní prostředí uprostřed hlubokých lesů. Optimální a přátelská je pro člověka krajina, kde se střídají lesy s travnatými plochami.

Je paradoxní, že jako pracovník lesnického sektoru uzavírám svůj dopis názorem, že naší krajině nechybí a nebudou chybět lesy, ale udržované travní porosty.

Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy

Ing. Petr Navrátil, CSc., Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Jablonec nad Nisou