Zobrazení zdroje stránky Les uschne, bojí se šumavští starostové

{{MediaBankArticle
|Title=Les uschne, bojí se šumavští starostové
|Author=Václav Janouš
|Date=2004-01-26
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šéf parku těžko obhajuje plán nekácet napadené stromy

Katastrofálních důsledků uschlého lesa a odlivu turistů se obávají starostové šumavských obcí, kterým se staly trnem v oku plány nového šéfa šumavského národního parku Aloise Pavlíčka. Ten nechce kácet kůrovcem napadené stromy v prvních zónách parku.

Šumava – Starostové jak západočeských, tak i jihočeských obcí nedůvěřují chystaným změnám, které připravil nový ředitel Národního parku Šumava Alois Pavlíčko a tvrdí, že kácet se musí. Nová koncepce, která hraje do noty ekologickým aktivistům, se starostům nelíbí hlavně proto, že se obávají uschlého lesa a odlivu turistů, kteří je živí. „Kritizovat budeme novou koncepci všichni. Nechceme, aby se lesy nechaly uschnout jako na Modravě,“ řekla starostka Borových Lad Stanislava Barantálová.

Starostům obcí také chybí zákon o národním parku a obávají se, aby se Šumava nestala politickým terčem kvůli jejímu bohatství. „V této republice se vytunelovaly fabriky a co zbývá? Les. A tady je válka o dříví. Chceme, aby Šumava byla zelená, ale to bez člověka nelze udělat,“ uvedl starosta Srní Václav Veselý.

Nový ředitel Alois Pavlíčko tvrdí, že obyvatelé Šumavy se strachují zbytečně a že k žádnému odlivu turistů ani uschnutí lesa nedojde. „Bezzásahová území jsou dnes jen malá území. Někde se zasahovat bude i nadále, ale nechci zatím spekulovat o tom, jak kde a v jaké míře. Ta část, která bude bezzásahová, bude pořád minimální ve vztahu k druhé zóně,“ míní Pavlíčko.

Vedení národního parku slibuje obcím, že díky vysazování nových druhů stromů, jako je buk, javor či jedle, bude naopak les sílit. Jihočeský hejtman Jan Zahradník i hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann se také dívají na novou koncepci parku nedůvěřivě a postavili se spíše na stranu obcí.

Tvrdí, že společně budou prosazovat v radě národního parku zájmy krajů a hlavně lidí. První zóny si dovedou představit jako patnáct procent z celé rozlohy.

„Musí se myslet na to, že zde žijí lidé a nejde jen o to, aby se zde vyspali a rekreovali, ale aby se také uživili. Ochrana území musí být, ale na rozumné ploše,“ řekl jihočeský hejtman Zahradník.

Starostové šumavských obcí se bojí i toho, že dnešní rozhodnutí nebude mít dopad na ně samotné, ale na jejich nástupce za několik desítek let. „Nedovedu si představit, že svým následovníkům předám odlesněné území s komunistickým heslem, že příroda si pomůže sama,“ řekl starosta západočeských Hartmanic Jiří Jukl.

Také hejtman západočeského kraje Petr Zimmermann stojí na straně obcí a spíše se kloní ke kácení napadených stromů. „Máte-li škůdce či infekci a ta se přemnoží přes určitou míru, tak se šíří nekontrolovatelně a ne že je součástí přírody. Když dojde k epidemii, tak se nedá situace zvládnout jinak, než drastickými způsoby. Proto je lepší včas zasáhnout. Když to tady bude vypadat jako na Modravě, kde je uschlý les, tak sem nikdo nepojede kromě několika vědeckých výprav,“ míní Zimmermann.

Ředitel Pavlíčko ale nevidí problém ani v samotném uschlém lese a tvrdí, že i na ten se nechají nalákat turisté. „Pokud bude vznikat i mrtvý les – na určitém území – tak je to svým způsobem atrakce, která má vnitřní význam a může se promítnout i na turistice,“ řekl Pavlíčko.

Ekologičtí aktivisté, kteří o bezzásahovou péči v prvních zónách od začátku usilovali, tvrdí, že Šumava na ponechání přírody vlastnímu osudu vydělá. „Stačí se podívat do sousedního Bavorska, kde podobnou koncepci již dvacet let realizují a nedochází k odlivu turistů ani k úpadku ekonomiky, ale naopak. Ročně příjem navíc pouhého regionu kvůli nespoutané přírodě je o 35 milionů eur více, než kdyby zde těžili dřevo a nebyl zde park,“ řekl aktivista Jaromír Bláha.

Jaké zní názory

Starostové: Nechceme, aby se lesy nechaly uschnout jako na Modravě. Chceme, aby Šumava byla zelená, ale to bez člověka nelze udělat.

Představitelé parku: Někde se zasahovat bude i nadále. Díky vysazování nových druhů stromů, jako je buk, javor či jedle, bude naopak les sílit.