Zobrazení zdroje stránky Lesy, prořídlé po kůrovci, urychlují nebezpečné tání

{{MediaBankArticle
|Title=Lesy, prořídlé po kůrovci, urychlují nebezpečné tání
|Author=Ivo Vicena
|Date=2010-02-09
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Povodně sice vznikají z přírodních příčin jako je množství sněhu a klima při jeho odtávání. Působí však výrazně i lidská činnost, a to hlavně zacházení s lesními porosty. Husté lesy jednak zadrží větší množství sněhu, ale jeho odtávání je pomalé. Ve zdravých, zelených lesích zůstává sněhová pokrývka dlouho do jara a napomáhá tak k napájení pramenů spodních vod i šumavských rašelinišť.

Tyto poměry se v posledních několika letech v Národním parku Šumava podstatně zhoršily. Z mrtvých lesů je maximální specifický odtok 5,1 krát vyšší než ze zdravého zeleného lesa. Na rychlost odtávání působí dále teplota na horských hřebenech. Po žíru kůrovce se na holinách pod suchými stromy zvyšuje teplota ročně až o 25 procent a ke zvýšení dochází i v silně prosvětlených porostech. Tyto lesy přestávají plnit funkci vegetace, což vede k dalšímu urychlování tání.

Plošně velké mrtvé lesy jsou hydrologicky nebezpečné, neboť jejich zastínění nevyrovnává teplotní výkyvy. To působí jednak na krátkodobé zvýšení teplot a naopak vede k vysoušení povrchu půdy a omezování růstu v době sucha. Výkyvy teplot nejsou v mrtvých lesích po kůrovci tlumeny transpirujícími stromy.

Přehřívání půdního povrchu a nedostatek jeho provlhčení vede k rozkladu humusu a odplavování jeho živného obsahu. Ztráta humusové vrstvy snižuje také jímavost půdního povrchu, takže srážkové povrchové vody odtečou rychleji, odnesou živiny.

Ivo Vicena, České Budějovice