Zobrazení zdroje stránky Loď uvízla jen na dvou místech

{{MediaBankArticle
|Title=Loď uvízla jen na dvou místech
|Author=Václav Koblenc
|Date=2007-06-18
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Spor o řeku

Ochránci přírody tvrdí, že současny limit pro sjizdnost horního toku Vltavy ohrožuje vzačne rostliny na dne reky. Podle lidi, kteří na vodácích profituji, by omezení splavnosti reky přineslo znacne ztraty. MF DNES testovala, jak se vodáci na rece chovaji.

Na vlastní kuzi

Lenora - poprvé drhneme o dno hned pár vterin pote, co odrazime. To bude jizda, narikam v duchu, ale nerikam nic a v duchu hesla z Vodackeho průvodce po Ofelii Nekecej a padluj pokorne picham.

Nebe je podmracene, sobota tesne po poledni a začíná redakcni test MF DNES. V něm chceme vyzkoušet, jak vypadá horni tok Vltavy za stavu dva centimetry nad limitem sjizdnosti a jak se v první zóně Národního parku Šumava chovaji vodáci. Ti totiž v úseku Lenora Nova Pec, dlouhém přes 20 kilometru, smeji vystoupit na breh pouze na čtyřech místech. Během prvních dvou kilometru, kdy jako jedinou stopu civilizace mijime zapraseny červeny kbelik, dreme ještě dvakrat. Jinak pluje lod se třemi lidmi bez potizi silne meandrujícím korytem, které lemuji především modre a zlute vybarvene rostliny. Jako stvorene pro romantiky: když na chvíli člověk úplně ztichne, v usich mu zni jen zvolna proudici reka a ptáci zpev.

Parkrát volame Ahoj! na další posadky, zadna z nich ovšem ani vzdálene nepřipomína vodacke analfabety, kteří by sjezd brali jako pivní tour. V jedné ze zatocin, kde se vyjima obri kmen, dokonce potkavame dvojici na staricke drevene lodi.

Zivo je u Soumarského mostu, kde chvíli po nas prirazi početna parta z Prahy. Sestnact parku, hlaholi na kamarada stojícího u bufetu jeho partak.

21. Století pripomene zvonici mobil. Ahoj, Lubanku, zasvitori do něj divci hlas.

V kempu preVládaji lidé z Prahy, jejich názory na zvysení limitu sjizdnosti z 45 na 58 centimetrua zpoplatnení úseku se nicméně ruzni stejne jako názory ekologu a lidi z půjčoven. Na jednu stranu každý turista, který sem prijede, prinasi peníze, z nichž se může platit třeba vzdusne, rozvijet ekologie. Na stranu druhou je příroda nade vše. Ale myslím, že současny stav je optimalni. Nicméně, když to bude rozumna cena, asi bych se poplatkum nebránil, uvazuje vodak Ales Havlin. Když se jde někdo podívat na Boubín, taky neplati, oponuje Tomáš Karlicek. Limit by ale klidne zvysil. Teď mi to přijde malo, v některých usecích to drhne docela dost, ničí se dno, sutry jsou odreny. V tuhle chvíli bych to klidne zavrel, říká Karlicek.

Ackoli v kempu u Soumarského mostu stojí kolem 30 stanu a pipa se nežastavi, na zemi je cisto, odpadky mizí v kosich. Letmy pohled do okolních lodi je jasny: pytlik na odpadky nemáme zdaleka jen my. I když se po cestě naplnuje moudro, že většina českých rek připomíná nekonecny olej, který sem tam zceri perej, mijime tak kycovite krásná místa, že endorfin vitezi nad umdlevajicími pazemi. Idylku však kousek před zeleznicním mostem Na Dobre rusi parta asi čtyř lodi, která si se zákazem vystupovani nelame hlavu a dava si rauchpauzu na jedné z piskových miniplazi u brehu. Orazime, jo? zaveli zadak, takže pristavame Na Dobre a chvíli nato nám nad hlavami zaduni vlak. Na vodaky tu odkazuje jen pár papiru a nedopalku, jinak cisto, ideální místo pro relax. Testujeme ještě most s trati. Taky vše OK.

Po pulhodince vyplouvame a za pár minut narazime na další hrisniky. U leveho brehu se vynori raft, s ním tři kluci, kterým se zjevne nechtelo projizdet ponekud delsi meandr. Je znat, že mají strach, jednaji velmi hbite.

To je ale zároveň druhy a poslední přestupek, jehož jsme během více než sestihodinove plavby svedky. Jako lingvista opravdu nevim, nakolik občasny dotyk padla rostline, jejiz trsy vytvareji pod vodou krasne zelenkave mozaiky, ublizi. Se zadakem, sedým ricním vlkem, jsme se nicméně shodli, že úsek je i za tohoto takřka limitního stavu bez obtizi splavny.

Většinu melcin je možné objet. Natvrdo, tedy tak, že bylo třeba vystoupit, jsme uvizli dvakrat.

Pokud platí, že za limitu 58 centimetru, který prosazuji ekologové, by se Tepla Vltava v létě sjizdet nedala, byla by to obrovská ztrata. Hlavně kvůli magii, která v tomto úseku spouta každou vodackou dusi.