Zobrazení zdroje stránky Lyžaři dál chtějí na Smrčinu i z české strany

{{MediaBankArticle
|Title=Lyžaři dál chtějí na Smrčinu i z české strany
|Author=
|Date=2004-03-30
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Životní prostředí a ekologie

„Poprvé v dějinách máme možnost zbavit Šumavu hranic; využijme jí!“ řekl při prezentaci v Pasově Walter Höllhuber, předseda Lyžařského vleku Schwarzenberg, klubu, který se převážně zasazuje o infrastrukturu v oblasti příhraničí tří sousedících zemí. „Spolek chce lyžařský areál Smrčina rozšířit jedním vlekem i na českou stranu, otevřít hraniční přechody mezi Rakouskem a ČR, dosud uzavřené pro osobní automobily, a region tak turisticky „popohnat“ dopředu,“ píše deník PNP. Jde prý hlavně o přechody Schöneben – Zadní Zvonková a Oberhaag – Kyselov.

„Záměry nacházejí u špičkových politiků obou zemí velký souhlas,“ píše PNP a cituje Höllhubera, že se jim podařilo přesvědčit kancléře Schüssela a premiéra Špidlu.

Spolek, který dnes sdružuje 21 obcí a městeček z regionu, prý vidí jako největší projekt rozšíření lyžařského areálu do Čech, ale klíčovými jsou hranice. „Region může společně růst, jen když jsou hranice otevřené,“ říká Höllhuber. Zprůjezdněním zmíněných přechodů pro osobní auta by mohla být oživena šumavská turistika, z níž by profitovaly všechny příhraniční obce.

„Odpor proti záměru má ale správa Národního parku Šumava,“ pokračuje PNP. Námitku, že silnice od přechodu vede podél národního parku, ale Höllhuber odmítá s tím, že je to třicet metrů od nejkrajnějšího výběžku parku. „Nevidí proto žádné zatížení životního prostředí, daleko víc prý jde o svévoli správy parku,“ píše pasovský deník. „Nejprve bylo řečeno, že otevření přechodu vůbec nepřichází v úvahu. Pak odpovědní stanovili podmínku, že s otevřením musí být vybudován most přes lipenské jezero jako by to nebyla zátěž životního prostředí,“ diví se v listě Höllhuber. Podle jeho informací se prý od záměru mostu mezitím zase odstoupilo.

„S otevřením hranic by byl realizovatelný šumavský lyžařský areál od Reischlbergu po Hraničník, na Smrčině pak by se nabídka sjezdovek rozšířila o další tři kilometry na celkových šestnáct a půl kilometru, a kdyby byl postaven další vlek, rozšířila by se,spádovost' oblasti až na zhruba jedenáct tisíc čtverečních kilometrů,“ uzavírá PNP.