Zobrazení zdroje stránky MŽP nabízí podporu projektům pro záchranu perlorodky říční a dalších ohrožených druhů

{{MediaBankArticle
|Title=MŽP nabízí podporu projektům pro záchranu perlorodky říční a dalších ohrožených druhů
|Author=Jakub Kašpar
|Date=2008-11-27
|Source=TZ MŽP
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Praha – Ministerstvo životního prostředí vyhlašuje první výzvu na podporu záchranných programů pro zvláště ohrožené druhy živočichů a rostlin. Program je je finančně podporován z tzv. norských fondů 1 .

Předkládat je možné projekty, které se věnují záchranně matizny bahenní, rdestu dlouholistého, perlorodky říční, sysla obecného, užovky stromové, hořce jarního, hvozdíku písečného českého a hořečku českého 2 .

MŽP v této první výzvě rozdělí úspěšným projektům celkem přes pět miliónů korun. Maximální výše jednoho grantu je 2 440 000 Kč a minimální 24 500 Kč. Výše podpory dosahuje vždy 100 % nákladů projektu. Projekty je možné předkládat Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR až do 6. února 2009.

Řada rostlinných i živočišných druhů v České republice je přímo ohrožena vyhynutím. Některé z nich jsou natolik ohroženy, že potřebují zvláštní péči jako je namnožení v zajetí a opětovné vypuštění či vysazení do přírody. Pro takové druhy se připravují záchranné programy. Záchranné programy jsou dočasné projekty, jejichž smyslem je kombinací různých typů opatření dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu a snížit tak stupeň jejich ohrožení. V záchranných programech se využívá výzkum života ohrožených druhů, jejich kultivace, výsev a sadba, péče o lokality, výchova a osvěta a podobně.

Kompletní informace o jednotlivých záchranných programech včetně podmínek udělení grantů a formuláře žádostí najdete na www.zachranneprogramy.cz.

Poznámky:

1 Státy EHP a Norsko se zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru, a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě aj.

V dohodě o účasti ČR v Evropském hospodářském prostoru byl zaveden i nový finanční mechanismus, jehož prostřednictvím budou Island, Lichtenštejnsko a Norsko v letech 2004 –2009 přispívat zemím přistupujícím do EHP na projekty v rozšířeném vnitřním trhu. Norsko bude navíc přispívat i pomocí bilaterálního tzv. zvláštního norského finančního nástroje. Částka alokovaná pro Českou republiku je celkem 110,91 mil. euro pro pětileté období 2004 – 2009 (z toho 48,54 miliónů euro v rámci Dohody o účasti v EHP a 62,37 miliónů euro podle Dohody o norském finančním mechanismu).

2 Perlorodka říční, vzácný živočich oligotrofních vod, který byl v minulosti decimován kvůli lovu sladkovodních perel a ve 20. století, ač přísně chráněn, rychle vymírá v důsledku eutrofizace vod. Perlorodka říční je živočichem s úzkými vazbami na další živočišné i rostlinné druhy oligotrofních vod, bez jejichž přítomnosti není schopna se úspěšně reprodukovat. Proto je nutné k posílení populací tohoto kriticky ohroženého druhu živočicha aktivně chránit a formou řízené péče optimalizovat příslušná přírodní společenstva ekosystémů jednotlivých povodí. Tento druh mlžů je mimořádně citlivý na cizorodé znečistění vody a jeho vývoj je závislý též na příznivých půdních a vegetačních poměrech i způsobech hospodaření v povodí. Podmínkou úspěchu tedy je postupné ovlivňování povodí směrem k přírodě blízkým způsobům hospodaření. Zachováním nebo obnovením původních biotopů perlorodky říční lze proto aktivně přispět k podpoře trvale udržitelného rozvoje krajiny a k záchraně širšího genofondu vybraných povodí.

Matizna bahenní je statná 75–145 cm vysoká zpravidla dvouletá rostlina z čeledi mrkvovitých. Kvete jednou za život, obvykle od června do září, drobnými bílými květy uspořádanými ve složených okolících.

Rdest dlouholistý – kriticky ohrožený druh, který byl i v minulosti vzácným druhem naší květeny. Vyskytoval se v proudících i stojatých čistých chladnějších vodách v okolí Písku, České Lípy, Chlumce nad Cidlinou, v Praze a v dolním Poorličí. V Čechách se nachází na jižní hranici světového areálu. Přímá devastace lokalit, znečištění vod a výsadba býložravých ryb byly hlavními příčinami rapidního ústupu tohoto druhu v druhé polovině 20. století.V současnosti u nás existuje poslední lokalita ve slepém rameni v Malšově Lhotě u Hradce Králové, avšak i zde je populace téměř před vyhynutím.

Hořec jarní se ještě za úsvitu 20. století vyskytoval na bezmála sedmdesáti lokalitách v Čechách i na Moravě. Tehdy byl ještě druhem poměrně častým, rostoucím na středně vlhkých travnatých nízkostébelných loukách a horských stráních, zejména v oblasti mezi Vltavou a Brdy až po Krumlovsko a Karlovarsko v Čechách a v oblasti Hrubého Jeseníku na Moravě. V současnosti se u nás vyskytuje v nížinné formě na jediné lokalitě v NPP Rovná na Strakonicku a v horské formě na dvou lokalitách v CHKO Jeseníky.

Hvozdík písečný český je vytrvalá bíle kvetoucí rostlina tvořící husté trsy o výšce přibližně 15 centimetrů. Je endemitem pleistocénních štěrkopískových teras u Roudnice nad Labem.

Hořeček mnohotvarý český je živým důkazem toho, jak se během necelého století může z relativně běžného a hojného druhu stát kriticky ohrožený druh na pokraji vyhynutí. Tento subendemit České republiky se v historii vyskytoval roztroušeně téměř na celém území ČR, a to na stovkách lokalit, přičemž historicky věrohodně doloženo je jich více než 650. V letech 2000 až 2007 byl zaznamenán na pouhých 65ti lokalitách. Na velké většině z nich se kvetoucí rostliny vyskytují velmi nepravidelně a často jen v malém počtu exemplářů.

Sysel obecný – předpokládá se, že sysel obecný se na naše území rozšířil ze stepí jihovýchodní Evropy a Malé Asie. Jedná se tedy o stepní druh, z čehož vyplývají i ekologické nároky tohoto hlodavce. Limitujícím faktorem pro existenci syslích kolonií je krátký travní porost, který umožňuje syslovi vizuální kontakt s ostatními členy kolonie a především mu dává možnost zpozorovat blížícího se predátora. Příčiny postupného mizení sysla z naší přírody nejsou zcela jasné, ale pokles početnosti sysla je přisuzován přeměně krajiny a způsobu hospodaření započaté kolektivizací zemědělství v 50. Letech 20. století.

Užovka stromová. U nás byla vždy vzácným druhem. Zdánlivým paradoxem je, že na území dnešní republiky byla objevena jako první právě izolovaná populace v Poohří a teprve o 100 let později populace, které k nám zasahují na dvou místech Moravy výběžkem svého souvislého areálu. Izolovaný areál v Poohří se v posledních třiceti letech rychle a významně zmenšil. Hospodářské změny po roce 1948 vedly ke změně krajinné mozaiky. Největší dopad měly na populaci užovky stromové v Poohří.