Zobrazení zdroje stránky MŽP odložilo rozhodnutí o rozšíření prvních zón na Šumavě

{{MediaBankArticle
|Title=MŽP odložilo rozhodnutí o rozšíření prvních zón na Šumavě
|Author=Jan Běhavý, ČTK
|Date=2006-04-13
|Source=ČTK
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
, 



České Budějovice – Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odložilo rozšíření prvních bezzásahových zón v Národním parku Šumava. Chce dál jednat se šumavskými obcemi, kterým se nelíbí plán parku na zvětšení nejpřísněji chráněných částí na 30 procent území do roku 2010. Zároveň ministerstvo zastavilo správní řízení, zda kácet či nekácet v druhých zónách. Odložení rozhodnutí se nelíbí ekologům.

„Rád bych, aby se debata o podobě šumavského národního parku vrátila zpět na věcnou úroveň. Ministerstvo proto nyní přeruší řízení o managementu ve druhých zónách parku a nadále budeme jednat s obcemi o změně zonace,“ sdělil dnes ČTK ministr Libor Ambrozekpo středečním setkání se starosty šumavských obcí. Změna zón se může podle něj pozdržet až o měsíce.

Plán počítal, že nejpřísněji chráněné zóny budou již letos vyhlášeny na 20 procentech Šumavy. Na jejich rozšíření a sloučení se již dříve dohodli zástupci šumavského a bavorského národního parku. Argumentují doporučením mezinárodních organizací a lepšími možnostmi ochrany přírody. Obce se však obávají šíření kůrovce a omezení hospodaření ve svých lesích. Některé pohrozily, že své pozemky z parku vyjmou.

Zástupci samospráv sepsali své výhrady do tzv. desatera, které předali ministrovi. Podle starostky Borových Lad Stanislavy Barantálové by obce a správa parku měli nyní začít shromažďovat podklady pro nový plán péče v parku, který by mohl být hotov příští rok. „Jeden z návrhů počítá i s podpisem memoranda mezi kraji, ministerstvem a správou, týkající se jejich požadavků,“ uvedla Barantálová.

Odložení klíčového rozhodnutí napadli ekologové. Postup ministra a lidoveckého lídra Miroslava Kalouska, jež se jednání také zúčastnil, ostře kritizují. „Je to bezprecedentní zásah politické strany do exekutivy. Miroslav Kalousek neříká, co na Šumavě chce, ale z jeho výroků to lze snadno vyčíst. Holé, vykácené kopce v národním parku. Chce pokračovat v těžbě dřeva v nejkrásnějších místech Šumavy, která jsou chráněna i mezinárodními úmluvami. Uskutečnění takové politiky znamená, že Šumava definitivně vypadne ze skupiny mezinárodně uznávaných národních parků,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Kalousek kritiku ekologů odmítl. Podle něj je hlavní, že nevratná rozhodnutí státní správy o Národním parku Šumava jsou podmíněna souhlasem dotčených obcí.

Národní park Šumava, zřízený v roce 1991, zaujímá rozlohu přes 68.000 hektarů, z toho 56.000 hektarů tvoří převážně monokulturní lesy. První zóna, v níž se nesmí těžit, nyní tvoří kolem 13 procent území o celkové ploše asi 8000 hektarů.