Zobrazení zdroje stránky MŽP zamítlo Potamonu žádost o průzkum zlata v Kašperských Horách

{{MediaBankArticle
|Title=MŽP zamítlo Potamonu žádost o průzkum zlata v Kašperských Horách
|Author=Václav Prokš, ČTK
|Date=2007-11-01
|Source=ČTK
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
, 

Kašperské Hory (Klatovsko) / Praha - Ministr životního prostředí Martin Bursík () zamitl zadost české společnosti o povolení průzkumu zlatonosných dolu na Kašperskohorsku. ČTK to dnes řekl sef tiskového odboru Jakub Kaspar. Firma už rozhodnutí obdrzela, takže nabylo právní moci. Proti verdiktu není odvolani.

Potamon GTS a.s. Praha, slozena z 16 geologu a těžařů, se nevzdava. V nejblizsich dnech poda na ministerstvu zadost o předchozi souhlas se stanovením dobyvacího prostoru. „Mohli jsme o něj zadat hned, ale chtěli jsme být transparentni a spolupracovat s MZP a obcemi od pocatku praci,“ řekl vykonny ředitel Rudolf Repik.„Stat v současne době i blizke budoucnosti nema zájem na stanovení průzkumneho území zadnemu subjektu zamyslejicimu provadet průzkum lozisek zlata na území CR, neboť za současneho stavu nepovažuje těžbu zlata za zadouci,“ uvádí Bursík ve svém odůvodnení. Podle státní surovinove politiky představuji loziska zlata „rezervu pro eventualni využití v budoucnosti“. V rozhodnutí se dále uvádí, že zásoby nerostu v Kašperských Horách byly rozhodnutím odepsany.

Potamon se domniva, že ministr pouze podepsal návrh rozkladove komise a s argumenty firmy se důkladněji neseznamil. „V petistrankovém elaboratu se argumentuje těžbou, ale v této fázi vůbec nejde o žádnou těžbu ani o zadost o ni,“ dodal Repik. K ní by vedlo dalších až sedm let, během kterých by Potamon musel získat dvě složitá povolení.

Firma pozadala o stanovení průzkumneho území v dubnu. Regionální odbor MZP to v červenci odmitl, firma podala rozklad. Rozkladova komise před několika dny předala doporučení ministrovi.

Průzkum nevyžaduje žádné terénní práce na povrchu. „Jde o prehodnocení existujících dat, cili o kancelarskou činnost na pocitacich,“ řekl před týdnem předseda představenstva Potamonu Jan Lellak. Vyslo by z nej, zda existuje ekonomicka i technicka možnost těžby a kolik tun zlata a dalších rud je v lozisku. Trval by dva roky a stal by desítky milionu Kc. Peníze by firma získala z projektu, které zpracovala v Mongolsku, Kazachstanu a v Africe. Veškerá data by Potamon předal zdarma státu.Firma chce prehodnotit práce, které v létěch 1982 až 1992 provadela a od 1994 do 1996 , za niz stali kanadsti těžaři. Dosud se na průzkumy vydalo 700 milionu Kc. stát má zhruba třetinu dat o lozisku, TVX dvě tretiny. Podle informaci ČTK chce TVX data prodat na londynské burze. Zájem o ne mají rusti KGD, těžaři platiny z Kamcatky, australska BHP a Bavorska těžební.Území v okolí Kašperských Hor je poddolované od středoveku. Eventualni těžba i úprava rud by se dělaly pod existujícími chodbami. K lozisku by podle geologu byla vyrazena podzemní komunikace z prostoru mimo chráněna území i Kašperské Hory. „Na povrchu by vzniklo malé parkoviště a správní budova. Vytěženy materiál by se zakladal zpět do země, jediným odpadem by byly vodní pary,“ řekl Repik. Podobne lozisko je v rakouskem Mittersillu v , kde se takto těží 30 let wolfram. České zákony vylucuji těžbu s použitím kyanidu, je povoluje. Potamon může získat opravnení k tzv. chloridizaci, jež je třikrát dražší.