Zobrazení zdroje stránky MMR poslalo vládě politiku územního rozvoje, podle MŽP by se měla přepracovat

{{MediaBankArticle
|Title=MMR poslalo vládě politiku územního rozvoje, podle MŽP by se měla přepracovat
|Author=Monika Frühbauerová
|Date=2009-01-28
|Source=Ekolist
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Praha – Těsně před koncem loňského roku předložilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vládě Politiku územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR). Materiál MMR odevzdalo včetně vypořádání připomínek ostatních resortů, krajů, veřejnosti a vyjádření sousedních států, ovšem bez stanoviska ministerstva životního prostředí (MŽP) k posouzení jeho vlivů na životní prostředí (SEA).

„To ho vydalo až 23. ledna a doporučilo v něm celou politiku územního rozvoje přepracovat. Hlavním důvodem, proč MMR nečekalo na stanovisko MŽP, byl termín ze stavebního zákona a termín z usnesení vlády z května 2006,“ vysvětlila Ekolistu Ladislava Hájková z odboru územního plánování MMR. „V nejbližších týdnech můžeme čekat, že o předloženém návrhu bude vláda jednat. Jedinou možností, jak text PÚR v současné době ovlivnit, je tedy obracet se na ministry vlády, kteří o něm budou rozhodovat,“ říká k tomu Vendula Záhumenská z Ekologického právního servisu (EPS).

Tisíce připomínek

Ještě v červenci bylo MMR ze strany EPS kritizováno za nedostatečnou propagaci přípravy celého dokumentu. Lidé ani odborná veřejnost nevěděli, že mají možnost vyjádřit se k návrhu a alespoň částečně se tak podílet na konečné verzi. K určitým změnám v informovanosti pak došlo, MMR například zorganizovalo dvě veřejná projednání PÚR, jedno v červenci v Praze a druhé v září v Brně. Zásluhu na uspořádání těchto setkání si přisuzuje první náměstek ministra pro místní rozvoj Milan Půček – původně totiž bylo plánováno připomínkování jen přes internet. I tak ale EPS nakonec aktivity ministerstva hodnotil jako nedostatečné. V obou městech chtěli zájemci získat informace především o tom, jak se můžou k návrhu vyjádřit a jak podat na MMR své připomínky. V prostoru na dotazy v Praze zazněly otázky týkající se například úložišť jaderného odpadu, přehrad a suburbanizace, v Brně bylo nejvíc diskutováno vymezení rychlostní komunikace R43. Občané Brna už totiž několik let bojují proti vedení této silnice obytnými čtvrtěmi a prosazují obecné vymezení této dopravní osy jako spojnice dálnice D1 s rychlostní komunikací R35, nikoli jako spojnice s použitím konkrétních názvů měst Brno a Moravská Třebová. Za tyto změny bojuje především občanské sdružení Občané Brna proti stavbě rychlostní komunikace R43 v trase Kuřim – Troubsko, které na veřejném projednávání zastupovala jeho šéfka Jana Pálková. K drobné změně textu v PÚR v této věci nakonec došlo. Stojí v něm, že ministerstvo dopravy v součinnosti s MŽP a Jihomoravským a Pardubickým krajem mají do roku 2010 prověřit proveditelnost rozvojového záměru, případně zdůvodnit jeho nepotřebnost nebo navrhnout další řešení. Návrh PÚR visel na stránkách MMR od 12. června 2008 a termín pro podávání připomínek vypršel 25. září 2008. K tomuto datu bylo evidováno asi 9000 dotazů, mezi nimiž nechyběla ani stanoviska sousedních států (Slovenska, Saska a Rakouska). EPS společně s dalšími nevládními organizacemi předložil víc než sedmdesátistránkovou oponenturu, v níž mimo jiné požaduje vypuštění blokace území pro energetický zdroj v Blahutovicích, se kterým nesouhlasí ani MŽP. Samotné ministerstvo má ve svém nesouhlasném stanovisku k PÚR jak obecné připomínky k dokumentu jako celku, tak k jednotlivým článkům návrhu. „Z obecných připomínek se jedná zejména o to, že v dokumentu je nedostatečně zapracován environmentální pilíř a rozvoj je chápán pouze ve smyslu ekonomickém,“ hodnotí návrh PÚR tisková mluvčí MŽP Jarmila Krebsová. Ministerstvu v návrhu chybí rovněž doporučení postupů, standardů a vzorů uspořádání území pro nižší úrovně územního plánování, tedy limity a rámce pro tzv. zásady územního rozvoje (ZÚR). Podobně nedostatečně jsou podle MŽP v PÚR zahrnuty cíle a úkolu stanovené v dokumentech pro oblast životního prostředí, jako jsou například státní politika životního prostředí nebo strategie ochrany biologické rozmanitosti atd. Podle MŽP tvůrci PÚR nedostatečně prověřili společenskou potřebnost některých komunikací a rovněž neřešili ochranu ovzduší a klimatu. Rovněž vyhodnocení vlivů PÚR na chráněná území Natury 2000 dopadlo záporně. V jeho závěru je konstatováno, že „předložená koncepce PÚR ČR 2008 má významně negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti“. Záměry obsažené v koncepci proto musejí být podrobně posouzeny v rámci procesu EIA i z hlediska svých dopadů na Naturu 2000. V konkrétních případech pak MŽP upozorňuje, že PÚR nerespektuje zásady ochrany přírody a krajiny na Šumavě, v Jeseníkách, v Jizerských horách a v Krkonoších a že nedostatečně řeší vlivy povrchové těžby v Ústeckém a Karlovarském kraji. „Záměr rozšíření JE Temelín a Dukovany, potenciální plochy pro úložiště radioaktivního odpadu, koridory silniční dopravy (např. R43),“ přidává Jarmila Krebsová další konkrétní záměry, ke kterým mělo MŽP výhrady, a to nejen z hlediska Natury. Původně ministerstvo protestovalo i například proti záměru průplavu Dunaj – Odra – Labe, který byl ovšem nakonec z návrhu PÚR vypuštěn. Jak říká Vendula Záhumenská z EPS: „Vypuštění záměru stavby Dunaj – Odra – Labe je nejvýznamnější změnou a neméně významné je taky vypuštění odkazu na zastaralý Směrný vodohospodářský plán, který obsahoval záměr vybudování desítek přehrad a údolních nádrží. V obou případech je však význam těchto změn snížen tím, že reálnost výstavby Dunaj – Odra – Labe či řady nádrží byla z ekonomických důvodů velmi nízká.“

Hlavně proti silnicím

Své připomínky na MMR zaslalo i sdružení Jihočeské matky. Politika územního rozvoje je stěžejním nástrojem územního plánování, od kterého se bude odvíjet prosazování řady projektů, které budou ovlivňovat životní prostředí v dlouhodobém časovém horizontu. „Věříme proto, že MMR bude nejen našim připomínkám, ale připomínkám veřejnosti obecně věnovat patřičnou pozornost,“ řekla k tomu ještě v loňském roce Ekolistu Monika Machová-Wittingerová ze sdružení. Nakonec MMR na připomínky Jihočeských matek reagovalo až po odevzdání konečného dokumentu vládě. Z MMR přišel oficiální dopis s tím, že naše připomínky jsou vypořádány na webových stránkách. „Můj názor je takový, že proces EIA byl podle očekávání formalitou. Naše připomínky byly až na jednu kosmetickou úpravu smeteny ze stolu,“ uvedla už v lednu 2009 Monika Machová-Wittingerová. Nejvíc námitek na MMR dorazilo k některým dálnicím a silnicím, u nichž není v PÚR jasně definovaná trasa. Je možné v ní pouze nalézt počáteční a koncový bod. Ladislava Hájková z odboru územního plánování MMR k tomu říká: „S ohledem na příslušná ustanovení stavebního zákona a prováděcích předpisů se v PÚR ČR vymezením koridorů dopravní infrastruktury rozumí uvedení míst, která mají být spojena příslušnou pozemní komunikací, dráhou, vodní cestou. Tímto vymezením se v PÚR ČR vyjadřuje republiková potřeba takového spojení a požadavek jeho zohlednění v územně plánovací činnosti i v činnosti příslušných resortů.“ Přesné vedení trasy by pak mělo být řešeno v tzv. zásadách územního rozvoje kraje nebo v územních plánech obcí. Tyto dokumenty ovšem nesmějí být v rozporu s PÚR, takže počáteční a koncové body v nich musejí být respektovány. To je ale podle nevládních organizací problém například u spojení Brna s Vídní, kde je v PÚR uvedeno vedení R52 z Pohořelic do Mikulova, ačkoli k této trase existuje alternativa v podobě R55 kolem Břeclavi do Poštorné – ta však ve stejném bodě návrhu PÚR zmíněna není. Z pohledu nevládních organizací jsou z důvodu nejasné dopravní, ekologické či jiné potřebnosti problematické taky koridory několika silničních os (třeba z Mohelnice na Jeseník a dál na státní hranici nebo od Strakonic přes Vimperk a Strážný směrem na Pasov přes národní park Šumava). Počítá se na nich s náročnými novostavbami, i když by zřejmě byla výhodnější rychlá a zároveň i levná modernizace stávajících silnic. U silniční osy S13 (další propojení země ve směru západ východ kromě D1 a R35) přitom podle nevládních organizací ani není jasné, kdo a proč ji vlastně požaduje. Podobně se kritice nevyhnul okruh energetiky. Výše zmíněné Blahutovice v aktuálním návrhu PÚR zůstaly, podle PÚR je lokalita vhodná jak z hlediska geologických poměrů, tak i kvůli nutnosti hledat náhrady za dožívající zdroje. Podle PÚR se jedná o dlouhodobý záměr, pro který je nutno zajistit územní ochranu. Kritizována byla i ochrana všech šesti lokalit pro případné vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu. Konkrétně se jedná o lokality Pačejov (Klatovsko), Rohozná, Budišov (obě Vysočina), Božejovice (Táborsko), Blatno (Žatecko) a Lodhéřov (Jindřichohradecko). V roce 2015 mají být vybrány jen dvě potenciální místa. Moniku Machovou-Wittingerovou z Jihočeských matek prý situace ohledně lokalit, které jsou vhodné k uložení jaderného odpadu, velmi mrzí. „Navzdory všem připomínkám a požadavkům veřejnosti, obcí a některých krajů zůstává kvůli nesouhlasu ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) ochrana lokalit pro úložiště v novém návrhu PÚR. Došlo pouze ke „zmírnění“ v tom, že do doby nalezení závěrečných dvou lokalit by podmínky územní ochrany mělo stanovit MPO. Nešlo by tedy o uzávěru ve smyslu stavebního zákona.“ Jihočeským matkám vadí i to, že zásadní věci v energetice jsou jednou řešeny v PÚR, jiné v energetické koncepci, která vzniká na MPO, a ještě jiné řešila Nezávislá odborná komise pro posouzení energetických potřeb ČR v dlouhodobém časovém horizontu (tzv. Pačesova komise). „Provázanost mezi těmito dokumenty je však veškerá žádná,“ stěžuje si Monika Machová-Wittingerová. Jak uvádějí zastánci PÚR, tento dokument zajišťuje ochranu území vhodných pro prověření budoucího umístění záměrů republikového a mezinárodního významu a vymezuje pro ně plochy nebo koridory. Výše zmiňované stavby jsou veřejností velmi kritizovány, ale podle Ladislavy Hájkové z MMR je z PÚR vypustit nejde. „Upustit od záměrů obsažených v návrhu PÚR ČR 2008 je možné jen na základě změn mezinárodních závazků, zákonů nebo usnesení vlády ČR, v nichž jsou tyto záměry zakotveny.“ EPS však namítá, že text PÚR ČR 208 bude závazný pro další územní rozhodování krajských i obecních orgánů. Navíc jej bude schvalovat usnesením vláda, takže bude soudně nenapadnutelný. MŽP zase upozorňuje, že dokument celkově vůbec nerespektuje zásady udržitelného rozvoje území a trpí dalšími zásadními nedostatky.

Další informace:

Aktuální text PÚR ČR 2008, který byl předložen vládě ke schválení, a další související dokumenty včetně vypořádání připomínek veřejnosti byly v době zveřejnění tohoto článku na adrese: http://www.mmr.cz/politika-uzemniho-rozvoje-cr-2008