Zobrazení zdroje stránky Ministr Bursík ignoruje mezinárodní dohody

{{MediaBankArticle
|Title=Ministr Bursík ignoruje mezinárodní dohody
|Author=Zbyšek Kupský
|Date=2008-07-17
|Source=Haló noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šíření kůrovce v šumavských lesích podél hranic s Rakouskem a Bavorskem způsobilo u našich sousedů obrovské škody, protože česká strana tady proti kůrovci nezasahuje. A to přesto, že se v roce 2005 všechny tři země dohodly, že podél hranice s Bavorskem a Rakouskem bude v NP Šumava zavedeno 200 metrů široké ochranné pásmo, kde se bude kůrovec likvidovat. „Dodržujte mezinárodní dohodu a okamžitě začněte s aktivními zásahy,“ píšou ministru Martinu Bursíkovi jeho rakouský i bavorský kolega. Česká strana však tuto dohodu dlouhodobě nedodržuje. Správa NP Šumava účinné zásahy podél hranic neprovádí a kůrovec napadá stále větší množství stromů na rakouské a německé straně. Navíc na mezinárodní konferenci v rakouském Aigenu letos v květnu ředitel NP Bavorský les Karl Friedrich Sinner zdůraznil, že ochranné pásmo lesa musí být bezpodmínečně 500 až 1000 metrů široké. Lesničtí odborníci varují před rizikem ohromné kůrovcové kalamity už od loňska, kdy Bursík rozhodl, že 180 tisíc m3kalamitního dřeva po orkánu Kyrill nebude v NP Šumava zpracováno. Ministr Bursík, podporovaný malou skupinkou vesměs úzce specializovaných vědců a některý mi nevládními organizacemi, zejména Hnutím DUHA, však trvá na rozšiřování bezzásahových zón v NP Šumava. „Ministr Bursík nerespektuje platné české zákony a nedbá na varování odborníků. Stejně tak ho nezajímá ani názor české veřejnosti, která si přeje mít Šumavu zelenou, a nyní dokonce ignoruje oprávněné stížnosti nejvyšších představitelů okolních států, kteří chtějí pouze dodržování již uzavřených dohod. Nemám pro jeho jednání jiné pojmenování než nezájem a arogance moci. Vnitrostranické intriky jsou pro něj zřejmě důležitější než výkon funkce státního úředníka,“ uvedl Jiří Štich, jednatel sdružení Šumava 21, jež dlouhodobě odmítá rozšiřování bezzásahových zón na Šumavě a prosazuje vytváření lesa blízkého přírodě osvědčený – mi lesnický mi postupy. Ačkoliv Rakušané nasadili do boje s kůrovcem všechny dostupné prostředky, bez změny přístupu na české straně nejsou s to kalamitu zastavit. „Je to boj s větrný mi mlýny,“ posteskl si Johannes Wohlmacher, správce lesů kláštera Schlägl, jehož rozsáhlé lesní majetky v sousedství NP Šumava jsou kalamitou postiženy nejvíce. „Kvůli bezzásahovosti v NP Šumava vznikají na rakouské a bavorské straně velké holiny a mizí velmi cenné staré porosty. Ekologické a ekonomické škody, které byly a jsou způsobovány Národním parkem Šumava, jsou enormní. Český ministr životního prostředí, který za to nese zodpovědnost, nebere ohledy na sousední státy Rakousko a Bavorsko a na jejich oprávněné stížnosti, problémy a obtíže,“ uvedl Wohlmacher. Klášter Schlägl přitom ve svých lesích hospodaří tzv. výběrným způsobem, tedy neprovádí holoseče a vytváří přírodě blízké, věkově i druhově rozrůzněné lesy. Podle rakouského spolkového ministra zemědělství a lesnictví Josefa Prölla bylo v roce 2007 na rakouské straně postiženo 1000 ha lesa a objem postiženého dřeva dosáhl 12 500 kubických metrů. Do letošního května se množství kůrovcem napadeného dřeva zvýšilo o dalších 6000 kubických metrů a vznikly holiny o rozloze 35 hektarů. Żř kody, které za rok 2007 a první polovinu roku 2008 vznikly zdejším vlastníkům lesů, tak dosahují výše 620 tisíc eur,“ napsal v dopise Bursíkovi. „Tlumení lýkožrouta smrkového na bavorské straně se však může zdařit jen za podmínky, že důsledná ochranná opatření budou provedena také v příhraniční oblasti na české straně,“ napsal Bursíkovi bavorský zemský ministr zemědělství a lesů Josef Miller. „Dvousetmetrový pás platil do roku 2007, poté již tato dohoda nebyla prodloužena. Po Kyrillu to nemělo smysl, neboť zatímco předtím šlo o jednotlivé stromy, po něm by se musel vykácet celý dvousetmetrový pás, třeba v délce 10 kilometrů. K likvidaci kůrovce se proto bude přistupovat v dané oblasti diferencovaně,“ prohlásil mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.