Zobrazení zdroje stránky Modrý sloup uzavřeli komunisté. Bude konečně znovu otevřen?

{{MediaBankArticle
|Title=Modrý sloup uzavřeli komunisté. Bude konečně znovu otevřen?
|Author=Radovan Holub
|Date=2006-02-11
|Source=Klatovský deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
V dobách socialismu na Březníku fungovala pěchotní střelnice. Po roce 1989 se i v Luzenském údolí těžilo dřevo, přestože tam nesměla vkročit noha turisty. Po letech úvah, kdy se jednalo spíše o tom, jak přechod neotevřít, se nyní hovoří o tom, jak a za jakých podmínek ho otevřít.

Historický hraniční přechod Modrý sloup v oblasti Březníku u Modravy je od roku 1992 tématem horkých diskusí na české i bavorské straně. Tradiční obchodní cesta a hraniční přechod tu fungovaly do roku 1948. Nyní správa národního parku, obec Modrava a Plzeňský kraj nabízejí pět variant řešení turistického hraničního přechodu Modrý sloup u Modravy.

Modrý sloup byl v historii chápán jako přirozené propojení Česka s Bavorskem. Znovuotevření přechodu iniciovala obec Modrava v roce 1992 a přihlásil se k němu jak Mikroregion Šumava Západ a další obce Plzeňského a Jihočeského kraje, tak i bavorské obce regionu Národního parku Bavorský les od Grafenau po Regen.

Od vzniku Národního parku Šumava v roce 1991 je Modrý sloup sledovaným tématem, které mnohokrát bezvýsledně řešila i správa parku.

Hraniční přechod Modrý sloup leží mezi turistickými přechody Gsenget u Prášil a Bučina u Kvildy těsně pod hraniční horou Luzný. Přístup k přechodu se nachází v klidovém a mimořádně zachovalém přírodním území Luzenské slaťě mezi horami Špičník a Malá a Velká Mokrůvka. Je tu například unikátní svahové rašeliniště a hnízdní oblast tetřeva hlušce, který je kriticky ohroženým druhem. Přesto v dobách socialismu na Březníku fungovala pěchotní střelnice, po roce 1989 se i v Luzenském údolí těžilo dřevo, přestože tam nesměla vkročit noha turisty. Po letech úvah, kdy se jednalo spíše o tom, jak přechod neotevřít, se nyní hovoří o tom, jak a za jakých podmínek ho otevřít.

Správa NP a CHKO Šumava nechala zpracovat rozsáhlou hodnotící studii. Ta měla za cíl pokrýt celé roční období a dát odpovědi na základní otázky. Ze studie vyplynulo pět možných variant řešení Modrého sloupu. Definitivní varianta bude zvolena po dodatečném posouzení lokality z hlediska Natura 2000 – ptačí oblast a po konzultacích s krajem a samosprávou. Nutnou podmínkou je rozšíření bezzásahového režimu v dané oblasti – v současné době je první zóna v oblasti Březníku neblaze roztříštěna a je třeba ji scelit s cílem zajistit klid pro tetřeva a ochranu rašelinišť. Toto scelení je připraveno – viz koncepce bezzásahovosti na 20 % plochy NP, která má vejít v platnost v tomto roce.

Proběhly již také konzultace se sousedním Národním parkem Bavorský les. NPBL upřednostňuje variantu 1, případně 2. „Máme za to, že je v zájmu obou stran, abychom našli řešení, které by umožnilo přechod otevřít v regulovaném režimu,“ řekl ředitel správy Národního parku Bavorský les Karl-Friedrich Sinner.

„Pozorování nám říkají, že populace tetřeva je nejméně rušena, když se určí trasa a termín pohybu turistů,“ dodal.

Rozhodující pro definitivní variantu bude vliv na stav ekosystémů a rozsah nutných technických opatření. Všechny aspekty posoudí správní řízení, které by mělo být ukončeno zhruba v půli tohoto roku. Tak by bylo možno dodržet ministerstvem životního prostředí již navržený termín zkušebního provozu k 1. červenci 2006.

Pokud správní řízení vedená orgány ochrany přírody neproběhnou hladce (některé subjekty se mohou odvolávat apod.), může být vše ukončeno až na podzim. Současně bude vedeno řízení k umístění staveb (povalových chodníků) a řízení k otevření hraničního přechodu na MV ČR a mezi oběma státy.

Obec Modrava, Plzeňský kraj a správa NP a CHKO Šumava již odsouhlasily harmonogram jednotlivých kroků a dohodly se na spolupráci při otevírání cesty k Modrému sloupu i hraničního přechodu Modrý sloup, včetně nutných technických opatření.

Pomoc při zprovoznění Modrého sloupu nabídla i Brunhilde Irberová, předsedkyně Výboru pro turismus ve spolkovém sněmu. Franz Bichlmeier z bavorského ministerstva životního prostředí komentoval situaci takto: „V minulosti se problém Modrý sloup projednával na více ministerstvech. Řešení řízenou turistikou je v zájmu nás všech.“ Ředitel správy NP a CHKO Šumava Alois Pavlíčko zdůraznil, že cesta na Modrý sloup je přímo symbolická pro možnost sledování procesu zániku a obnovy ekosystémů, k němuž právě v této oblasti výrazně došlo a který jinde než v národních parcích není k vidění: „Vyváženost ochrany přírody, poznání, turistiky a rozvoje zázemí v nástupních místech se přímo nabízí v této části Šumavy. Kde jinde může být ukázána na dostatečné ploše divoká krása a život přírody návštěvníkům? Prezentace obou národních parků a sousedících obcí díky každodenním kontaktům obyvatel a návštěvníků nechť je důkazem,“ řekl Pavlíčko.

Hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann se k problematice vyjádřil takto: „Plzeňský kraj vítá snahu o otevření turistické stezky na Modrý sloup, která by otevřela dosud skryté krásy údolí pod Luzným a zpřístupnila běžným turistům vrchol Luzného.“ Význam události podtrhl starosta obce Modrava Antonín Schubert: „Obec Modrava vítá velmi pozitivní posun orgánů ochrany životního prostředí při řešení problematiky hraničního přechodu Modrý sloup, která je skutečným nalézáním cesty k jeho znovuotevření.“

Pět možných variant řešení hraničního přechodu Modrý sloup

Varianta č. 1.

Existující cesta Luzenským údolím, vybudovaná na místě bývalé stezky Pohraniční stráží a rozšířená pro odvoz dřeva. Tato cesta končí točnou cca 750 m před státní hranicí a v poslední části by ji bylo nutno dobudovat povalovými chodníčky a mostky přes dva protitankové zákopy těsně před hranicí. Tato cesta vede přímo k historickému hraničnímu kameni a navazuje na německý Böhmerweg, který vede k parkovišti pod Luzným na bavorské straně. Délka trasy Březník – Modrý sloup v této variantě je 3 km.

Varianta č. 2

Byla by využita existující cesta z Březníku na Pytlácký roh. Tato cesta slouží zároveň jako nástup pro zážitkovou trasu Proměna horské smrčiny. Po zhruba 1 km se odklání vlevo a pokračuje úbočím hory Špičník (1351 m) až na státní hranici a po hraničním chodníku se 1,5 km pokračuje na Modrý sloup. Část cesty úbočím Špičníku by bylo nutno dobudovat. Součástí této varianty by byla možná revitalizace Luzenského údolí a jeho ponechání přírodě. Celková délka této trasy je 4 km.

Varianta číslo 3

Třetí varianta je souběžná s variantou první, ale vede od Březníku úpatím Malé a Velké Mokrůvky (1330 m) k hraničnímu kamenu 38 pod Luzným. Odtud se jde cca 500 m k Modrému sloupu po hraničním chodníku. Na velké části trasy by bylo nutno vybudovat povalový chodník. Varianta 1 a 3 nabízí pohledy na prameniště a rašeliniště. Celková délka je 4,2 km.

Varianta číslo 4

Vychází od Březníku po spádnici až na vrchol Malé a Velké Mokrůvky a dále po hraničním chodníku až na rozcestí pod Luzným u hraničního kamenu 30/18, dále pokračuje po hraničním chodníku až na vrchol Luzného a potom opět dolů na rozcestí Modrý sloup. Tato varianta a varianta 2 nabízejí krásné výhledy do krajiny. Celková délka 6,2 km.

Varianta číslo 5

Nulová varianta – hraniční přechod Modrý sloup nebude zprovozněn.

Radovan Holub, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava