Zobrazení zdroje stránky Národní park nepatří lidovcům

{{MediaBankArticle
|Title=Národní park nepatří lidovcům
|Author=Vladimír Just
|Date=2006-04-15
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Úhel pohledu

Předvolební hysterie ze stále se propadajících preferencí lidovců, balancujících na hraně volitelnosti, vyvrcholila několika populistickými gesty Miroslava Kalouska. K nim se překvapivě připojil i dosud nepopulistický a korektní ministr Libor Ambrozek. Předseda KDU-ČSL podnikl spanilou jízdu do Plzně, kde silácky prohlásil, že lidovci získají ve volbách přes deset procent. Poté vykonal bleskovou návštěvu Šumavy a stal se přes noc větším odborníkem na tamní složitou problematiku než tři přírodovědné akademické ústavy s opačným názorem dohromady.

Kalousek pronesl na adresu našeho největšího národního parku neuvěřitelně diletantské a autoritářské výroky („První zóny se rozšiřovat nebudou. Nechci ty kopce vidět suché!“). K překvapení odborníků a zděšení milovníků přírody pak svého stranického šéfa následoval i člověk věci znalý, Libor Ambrozek(„Zastavuje se řízení o rozšíření a scelení prvních zón“; „Postaví se lyžařský areál v Boleticích na Špičáku“ aj.).

Touto svou ustrašenou servilitou k autoritativnímu diletantismusvého partajního šéfa si Ambrozek s pravděpodobností, hraničící s jistotou, zadělal na závažné vnitrostátní i zahraničněpolitické problémy a komplikace. A obávám se, že si před volbami nepomohl ani politicky. Zmíněné veřejně pronesené výroky, jimiž oba straníci zasahují do již probíhajících řízení nezávislých orgánů, ignorují jak domácí a zahraniční odborná vědecká stanoviska, tak i normální evropské standardy Národních parků. A to včetně závazných mezinárodních doporučení (vrcholná světová organizace IUCN, zastřešující Národní párky celého světa) a dvoustranných českobavorských dokumentů (slavnostně podepsaný Dodatek k Memorandu z prosince 2005 – tento čerstvý podpis pro ministra už neplatí?). Zmíněné výroky ignorují i tvrdá data: za celou dobu patnáctileté kůrovcové hysterie brouk napadl necelá čtyři procenta NPŠ. ze by mediálně nafouklý šumavský brouk, který je u sousedů už zcela průkazně porodníkem nové generace zeleného lesa, jak to má v každém normálním národním parku být, u nás byl zase jen zástěrkou nových a nových těžeb?

Nikita Sergejevič Kalousek

Kalouskova náhlá šumavská aktivita je čirý výron bolševismu ve stylu N. S. Chruščova, který stejně diletantsky na místě rozhodoval o všem, čemu nerozuměl, od abstraktního umění až po informatiku. Kalousek nemá na Šumavě co rozhodovat. Národní park nepatří ani KDU-ČSL, ani několika obcím, existenčně závislým buď na lyžařském, nebo dřevařském byznysu (jako Národní divadlo nepatří Praze 1, ale celému národu). Navíc v rozšiřovaných prvních zónách nepatří obcím ani jeden strom! Vše patří státu, nikoli jedné straně.

Že je Miroslav Kalousek politik v mnohém směru mimořádný a doslova všeho schopný jsem už věděl. Nevěřil bych ale nikdy, že v rámci předvolební kampaně udělá ze sebe kašpara i dosud korektní ministr Ambrozek. Ten po nástupu do funkce tři roky vyhlašoval (zejména po zdrcující zprávě mezinárodní mise IUCN o Šumavě jako o lesním závodu, nikoli národním parku), že neudržitelná mezinárodní ostuda a světová rarita, totiž roztříštění prvních zón ochrany přírody na 135 ostrůvků neschopných života je to první, co se musí změnit. Znovu a znovu úkoloval neodpustitelně liknavé vedení parku v čele s Aloisem Pavličkem, aby toto scelení a rozšíření provedlo. Podle jeho zadání byly provedeny nezpochybnitelné analýzy ze všech možných i nemožných přírodovědných aspektů, počítačově bylo definitivně „vylišeno“ 20 procent plochy hned, zbytek v nejbližších letech. K tomu byl získán i politický souhlas. (IUCN po nás požaduje cílově 35 až 40 procent plochy parku: v tuto chvíli je to neudržitelných a roztříštěných 13 procent). Toto bylo Ambrozkem jako hotová věc prezentováno veřejnosti jak na tiskovkách, tak i loni na podzim v Senátu.

Nyní se toto vše, a mj. i energie řady odborníků, v dobré víře pracujících na Potěmkinově vesnici, ukázalo jako dobře sehrané divadýlko. Divadýlko pro uspání mezinárodní i domácí odborné kritiky. Přírodovědci tuzemští i cizozemští byli spokojeni, na papíře a monitorech počítačů se skutečně lesní závod bohulibě měnil ve standardní evropský Národní park, jakých mají desítky v Německu, v Polsku, ve Slovinsku. Teď před volbami ministr náhle změnil názor o 180 procent a popřel vše, co tři roky tak přesvědčivě hlásal. Zbývá jen doufat, že zase odvolá, co odvolal. Názorovými kotrmelci se ovšem přízeň voličů nezískává.

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce

„Že je Miroslav Kalousek politik doslova všeho schopný, jsem už věděl. Nevěřil bych ale nikdy, že ze sebe udělá kašparai dosud korektní ministr Ambrozek. „

„ Nyní se toto vše, a mj. i energie řady odborníků, v dobré víře pracujících na Potěmkinově vesnici, ukázalo jako dobře sehrané divadýlko „

Vladimír Just, divadelní kritik a publicista, autor je pověřený o. s. Obrana životního prostředí monitoringem NPŠ