Zobrazení zdroje stránky Na export jde pouze část kůrovcového dřeva ze Šumavy

{{MediaBankArticle
|Title=Na export jde pouze část kůrovcového dřeva ze Šumavy
|Author=Eva Kastnerová
|Date=1999-03-19
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šumava - Prognózy šumavského národního parku o tom, že kůrovec v uplynulém roce napadne zase menší množství stromů než v minulých letech, se naplnily. Vloni se z lesa odvezlo necelých šedesát tisíc kubíků dřeva, zatímco předminulý rok to bylo téměř jednou tak veliké množství. "Pětadevadesát procent pokácených stromů prodáme tuzemským společnostem. Zbytek jde na export. K vývozu přistupujeme jedině tehdy, když v daný okamžik nemají naši obchodníci o dřevo zájem. Nákup dřeva se jim vyplatí jen do určité vzdálenosti. Pak už je kvůli dopravě moc drahé a nikdo ho od nás nechce. Z tohoto důvodu občas dřevo vyvážíme do sousedního Německa," vysvětlil mluvčí národního parku Zdeněk Kantořík důvody exportu. Nejvíce dřeva se vyvezlo první rok kůrovcové kalamity v roce 1996, kdy se do zahraničí prodalo čtrnáct procent pokácených stromů. Oproti roku 1997 se vloni z lesů příblížilo méně dřeva vrtulníkem, který se používá hlavně v nepřístupných terénech a také kvůli ochraně životního prostředí, neboť nepoškodí jako jiné stroje terén. "Původně jsme počítali s přiblížením devatenácti tisíc kubíků, ale nakonec jich bylo jen třináct. Vše má na svědomí špatné počasí. I když firma nakonec nasadila dva vrtulníky, nestihla vše odvézt. Létalo se třeba jen dva dny v týdnu, protože jinak to počasí nedovolilo," řekl mluvčí. Největší podíl na odvozu dřeva mají koňské potahy. S jejich pomocí odvezli pracovníci téměř 44 tisíc kubíků dřeva. S univerzálními kolovými traktory pak sedmatřicet tisíc kubíků. "Koňský potah je jeden z nejšetrnějších k přírodě, navíc se dostane do hůře přístupných oblastí, kde by traktory napáchaly velikou škodu. Čísla se překrývají, protože kůň strom táhne třeba jen kus a pak nastupuje traktor," řekl Kantořík. Zatímco dosud mohli správci parku těžit napadené dřevo jen v druhých zónách, před několika dny vědecká rada souhlasila i se zásahem i v nejcennější části Šumavy v první zóně. "Rozhodnutí rady ještě neznamená, že se skutečně zasáhne. Jde asi o pět či šest lokalit. Pokud se některý z účastníků správního řízení vysloví proti, bude vše projednávat ministerstvo životního prostředí, které nemusí dát souhlas. Aby byl zásah k něčemu, musí se odehrát nejpozději v polovině května," vysvětlil Kantořík, proč zatím není zásah v první zóně definitivní. 1996 1997 1998 Celková těžba kůrovcem napadeného 187 115 60 dřevadřeva (tis. metrů kubických) Z toho lapáky* (tis. metrů kubických) 14,5 20,3 15 Přibližováno vrtulníkemPřibližováno vrtulníkem 11,5 24,3 13 (tis. metrů kubických)(tis. metrů kubických) Odbyt dřeva v tuzemsku (%) 86 92 95 Pozn.: lapáky jsou stromy pokácené jako návnada na brouka, po napadení je lesníci zbavují kůry