Zobrazení zdroje stránky Neúspěšná směna pozemku

{{MediaBankArticle
|Title=Neúspěšná směna pozemku
|Author=Václav Malina
|Date=2008-05-27
|Source=ČRo
|Genre=rozhlas
|Respondent=Ema Taušová, Michal Pálka, David Albrecht 
}}
moderátor

Je úterý, patnáct hodin třiatřicet minut a tento čas a v tento den je vždy vyhrazen rubrice Bez obalu. Náš prachatický kolega Václav Malina nás seznámí s případem jedné ne zrovna úspěšné směny pozemků. Takže pokud chcete směnit pozemek se Správou Národního parku Šumava nebo s jinou institucí, dejte si pozor. Může se totiž stát, že zaplatíte poplatky a když všechno vyřídíte, úředníci vám řeknou, že si vše rozmysleli. Více už

Václav Malina.

Václav Malina, redaktor

Ema Taušová v srpnu 2004 požádala o směnu pozemkových parcel se Správou Národního parku Šumava v osadě Dobrá. Nejen proto, že se výměrou jednalo o rozdílné pozemky, měla spoustu zařizování a také výdaje.

Ema Taušová

Bylo mi doporučeno, abych já připravila pozemkovou parcelu takovou, aby se cenově co nejvíce přibližovala ohodnocení pozemku, to jsem samozřejmě udělala, což znamenalo znalecké posudky, vytýčení nových hranic pozemku a když jsem toto všechno absolvovala a vlastně všechny podklady, které byly zapotřebí, které národní park vyžadoval, tak jsem přijela na národní park, tak mi bylo řečeno, že si to národní park rozmyslel a že ke směně nepřistoupí. V podstatě bylo to kolem dvanácti tisíc za všechny ty podklady, který jsem musela připravit pro tu směnu.

Václav Malina, redaktor

Když Ema Taušová vše požadované přinesla na správu národního parku, řekli jí, že si nabízenou směnu pozemků rozmysleli. Byl to pro ní šok, navíc jí odmítli proplatit faktury, protože znalecké posudky a další náležitosti objednávala ona. Současný šéf marketingu Správy národního parku Šumava David Albrecht sice ujišťuje, že nyní už něco takového není možné. Jeho slova ale paní Taušové peníze nevrátí.

David Albrecht, šéf marketingu Správy národního parku Šumava

V současné době nemůže nastat to, že by někdo investoval desítky tisíc do jakýchkoliv papírů nebo znaleckých posudků a potom mu bylo řečeno, že ke směně nemůže dojít. V současnosti je to tak, že dotyčný člověk, který má zájem o směnu pozemků, kontaktuje náměstka ředitele správy národního parku pro vnitřní správu Tomáše Voráčka, tam odevzdá tu žádost a potom už probíhá takové kolečko uvnitř správy parku, kde jsou dotázáni věci, státní správa, sekce péče o lesní ekosystémy a tak dále. A dotyčný člověk už se dozví pouze výsledek, a to opět od Tomáše Voráčka, zdali ta směna je či není možná. A teprve poté, co se dozví tento rezultát, si musí začít shánět určité doklady, což ta správa parku udělá také. To znamená, do té doby nemusí utratit jedinou korunu. Snad s jedinou výjimkou, a totiž, pokud se nejedná o směnu pozemek za pozemek a jedná se o, dejme tomu, půlení pozemků na straně toho člověka, který žádá, tak si musí zaplatit geodetické zaměření.

Václav Malina, redaktor

Správa Národního parku Šumava směnu smetla se stolu. Jenže kauza pozemků v Dobré tím zdaleka nekončí. Emu Taušovou doslova nadzvedlo, když její louku správa parku použila při likvidaci následků vichřice. Dřevorubci na pozemek pod lesem vytahali kmeny a pak je tady začali dál zpracovávat. Plochu podle ní zplundrovali, a tak jí postihla další finanční újma.

Ema Taušová

Pokud jsem teda samozřejmě dospěla k tomu, že já na pozemku už stavět nebudu smět, dospěla jsem i k tomu, že vlastně pozemek nemůžu směnit, tak jsem, protože mám realitní kancelář, tak jsem samozřejmě tento pozemek zařadila do své nabídky a měla jsem potencionálního kupce, se kterým byla uzavřena i smlouva o budoucí smlouvě a tento člověk mi za pozemek nabídl osm set tisíc. Samozřejmě, když přijel někdy v tom březnu do osady Dobrá a viděl pozemek, v jakém je stavu, tak od koupi pozemku odstoupil a já jsem tím vlastně ztratila zajímavého kupce tohoto pozemku.

Václav Malina, redaktor

Vypadá to, že Správa Národního parku Šumava na druhých důsledně vyžaduje ochranu přírody, ale sama se k ní až tak přátelsky nechová, když dokáže znehodnotit cizí pozemek. To je normální? Ptám se právníka správy Michala Pálky.

Michal Pálka, právní Správy Národního parku Šumava

Samozřejmě, že to normální není, jedná se o, řekl bych, individuální pochybení v tomhle případě. Na území národního parku drtivá většina nemovitostí pozemků, ať lesních nebo nelesních, patří státu a má k nim správa právo hospodařit, o příslušnost, přesněji řečeno, prostě je to pochybení jednoho nebo více zaměstnanců správy, ke kterému bohužel může dojít, je to prostě lidský faktor. Samozřejmě, že bylo správné si před tím ověřit, zda ten pozemek je či není ve vlastnictví správy. A pokud by bylo zjištěno, že není, tak samozřejmě, že předpokládám, že by byl majitel předem kontaktován, bylo mu sděleno, jaká míra nezbytnosti je teda použit na ten jeho pozemek a bylo s ním dohodnuto, za jakou částku by k tomu mohlo dojít. Tady totiž došlo k sanaci následku orkánu Kyrill, který, jak víme, byl v polovině ledna loňského roku. A došlo k tomu, že prostě množství dřeva v tom lese, které muselo být vyvezeno, bylo obrovské. A já se domnívám, že ten člověk, který pochybil, tak prostě byl v jakési dobré víře, že prostě pozemek patří správě, dozvěděl se to až dodatečně, že teda použil cizí pozemek bez souhlasu majitele a myslím si, že z toho neměl zrovna dobrý pocit osobně. Samozřejmě, že ten člověk byl za to pokárán a byly z toho vyvozeny určité pracovněprávní důsledky, které teda nebyly nějaké drastické, jedná se skutečně o pochybení ne zas tak velké asi, ale to se potom uvidí, až pokud se bude celá věc řešit soudní cestou, tak nelze vyloučit, že by správa uplatnila třeba i finanční regres proti takovému člověku, což mu vůbec nepřeji, ale nelze to vyloučit.

Václav Malina, redaktor

Právník šumavského parku přímo na místě na rozdíl od Emy Taušové žádný nevratný zásah vůči životnímu prostředí na Dobré nevidí.

Michal Pálka, právní Správy Národního parku Šumava

Laickým okem teda posuzuji, že pozemek vypadá jako kdyby se na něm nic nestalo. Tráva asi metr vysoká, těžko posoudím, jestli tam jsou nějaké rýhy, ale jestli to je trvalý travní porost, tak teda slouží svému účelu dle mého lidského názoru.

Václav Malina, redaktor

Máme před sebou fotografie přímo tady v terénu, které ukazují, že tady skutečně byly vyjeté koleje poté, co se odvážela dřevní hmota z lesa, ty byly tak zhruba tak kde?

Michal Pálka, právní Správy Národního parku Šumava

No, to odhaduji, že to bylo tady tak ten spodní trojúhelník louky, ta část a přes tu trávu tam nevidím nic, ani tady ty koleje nejsou nic drastického, v lese se občas setkáváme i s daleko větším poškozením, které se pak bez problémů uvede do původního stavu a předpokládám, že pokud někde byl drn poškozený takovým způsobem, že by se tráva neobnovila sama, tak to bylo i správou doseto potom, že ta louka skutečně je v nějakém stavu, že odpoví tomu travnímu porostu. Vidíme tady nějaké keře, které mají asi metrovou výšku, takže je možné, že do něj bylo zasáhnuto v nedávné době, nevím teda kým, ale je to nějaká jíva nebo nějaký podobný keř, a to se velice rychle obnoví. Pokud by to paní Taušové vadilo nějak kriticky.

Václav Malina, redaktor

Možná paní Taušová bude ještě namítat, že tady zůstaly dvě klády.

Michal Pálka, právní Správy Národního parku Šumava

Vidíme tady v části dvou stromů, ale skutečně nevím, kdo je sem dal, jestli to je dřevo ještě po správě národního parku, nebo jestli to bylo dříve nebo později. Zdá se mi, že to jakoby zamezuje k nějakému vjezdu do té louky, protože to je v takovém sníženém místě. Těžko říct.

Václav Malina, redaktor

Soudní žalobu na úhradu ušlého zisku může Emě Taušové zkomplikovat skutečnost, že pozemek přece prodala, i když za daleko nižší cenu. Právník Správy Národního Šumava Michal Pálka vysvětluje.

Michal Pálka, právní Správy Národního parku Šumava

Zákon o ochraně přírody krajiny tvrdí, že pokud chce někdo prodat takový pozemek, musí se dotázat nejprve v našem případě Správy Národního parku Šumava, zda správa jako taková nemá o tento pozemek zájem. A až teprve potom, když se správa nevyjádří, nebo když se vyjádří, že nemá zájem, tak může s tím pozemkem nakládat. Správa o tento pozemek nebo o pozemky zájem má, takže podle našeho názoru je kupní smlouva ze srpna loňského roku neplatná, my se můžeme neplatností domáhat buď soudní cestou, anebo kontaktovat pane Ryšovského a snažit se pozemek získat od něj. Zatím jsme cestu nezvolili, protože zatím pořád čekáme na vyjádření paní Taušové, ohledně všech věcí, to znamená, zda bude chtít zpětně proplatit nájem, zda je ochotná ten pozemek odprodat správě, protože pokud my se domůžeme toho, že ta smlouva je neplatná, tak vlastně se ty právní vztahy navrátí zpátky. Paní Taušová se opět stane majitelkou toho pozemku. A zda trvá na tom, že bude požadovat, byť i soudní cestou, náhradu té finanční újmy.

Ema Taušová

Co se týká směny, nebudu požadovat už nic, je to dávno za mnou. Co se týká záležitosti poničení mého pozemku a vůbec přístupu národního parku k tomu, že naskládala na můj pozemek hromady dříví a navíc tam ještě manipulovala stroji, aby tu dřevní hmotu nějakým způsobem zpracovala, tam, protože mně opravdu byla způsobena dost velká újma, tak budu požadovat, aby k určité náhradě došlo, možná, že samozřejmě ustoupím z té původní částky těch osm set tisíc, ale rozhodně něco považovat budu. Vím jedno, že na základě celého toho předchozího jednání s národním parkem mě vystál naprosto jednoznačný přístupu národního parku, že o ten pozemek nemají zájem. Vím dnes, že všechno musím mít písemně, takže jsem opravdu pochybila, ale každopádně i když národní park teda v podstatě bude chtít celý tento proces nějakým způsobem zvrátit, tak se pozemek zase dostane mně do vlastnictví a já můžu říct asi jenom jedno, že národní park ho nedostane nikdy.