Zobrazení zdroje stránky Nedej se!, Stížnosti šumavských starostů na náš pořad

{{MediaBankArticle
|Title=Nedej se!, Stížnosti šumavských starostů na náš pořad
|Author=ČT
|Date=2002-03-08
|Source=ČT
|Genre=televize
|Respondent=Ivan Žlábek, Oldřich Choděra, Miroslav Beneš, Petr Ješátko, Jan Jelen, Jiří Hůlka, Libor Ambrozek
}}
ČT 2, Nedej se!

V článku „Šumavákům došla trpělivost“ obviňuje 7 šumavských starostů náš pořad z obrovského množství šokujících lžích. Věrohodnost stížnosti trochu zvažuje fakt, že iniciátorem je starosta Modravy, lesník národního parku odpovědný za 600 ha lesa, kterého kamera pořadu Nedej se nachytala, jak pro lepší výhled z posedu popravil neukázněný strom, bez ohledu na zákon. Inspekce mu za to udělila pokutu. Je zajímavé, že žádný ze starostů si v telefonickém rozhovoru ani na jednu lež nevzpomněl. Domluvené natáčení besedy o jejich výhradách k pořadu Nedej se, se kterou starostové původně souhlasili, těsně před příjezdem štábu odvolali. K rozhovoru se podařilo přemluvit ředitele národního parku.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:

Já jsem vám i zdůvodnil, že zkrátka s pořadem Nedej se natáčet nebudu a už vůbec ne o věcných záležitostech, protože v minulých pořadech, v minulých několika letech jste o Správě NP a o jednotlivých osobách, mě nevyjímaje, jste uveřejnili řadu neobjektivních informacích. Můžeme si dávat otázky, ale já vám třeba také na ně neodpovím. Já k tomu bych dodal to, že takové to informace k laické veřejnosti, zkrátka kazí dobré jméno Správy NP a je to, já použiji vulgarismus, je to zkrátka plivanec na dobrou práci ohromného kolektivu lidí.

Za jeden z plivanců ředitel považuje fakt, že jsme zveřejnili jeho příkaz zaměstnanců parku tajit informace.

Vy jste zavázal svoje pracovníky mlčenlivostí. Je tomu tak?

Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:

To je strašná blbost. Já bych pokračoval.

Pokračujte, je to strašná blbost, pokračujte.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:

Já doufám, že to tam dáte, aby bylo naprosto jasné, že to tedy blbost je. V roce 1999, když nám změnili zřizovací listinu, to je to, co jsem říkal s tou ekonomikou, ale tak jsme se stali, komplet všichni pracovníci od dělníků a uklízeček počínaje až po ředitele pracovníky státní správy. V zákoníku práce je věta, že o věcech, aby zkrátka státní správa nemohla v obchodních vztazích zneužívat to, že má povinnost mlčenlivosti. Tato věta se do celého příkazu, který je možná třístránkový, já už si to moc nepamatuji, ale myslím tak na dvě nebo na tři stránky, že byl. Mezi těmi body se zkrátka tento výpis, to byl kompletní výpis ze zákoníku práce, se toto objevilo.

Bohužel pan ředitel zapomněl upřesnit, kterých informací se příkaz mlčenlivosti pro zaměstnance NP týká. A tak lidé, kteří v parku pracují, si netroufnou mluvit o čemkoliv.

JUDr. PhDr. Oldřich Choděra:

Národní park není obchodní organizací. To znamená, že ekonomická činnost je teprve dodatečná a musí být v souladu s posláním parku. Jsem o tom přesvědčen, že ředitel parku taková to obecná nařízení vydávat nemůže, ale mohlo by se zde skrýt i snaha zabránit úniku informací o tom, že něco není v pořádku, že něco není v souladu se zákonem.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:

Vy teď tam budete chtít dát, že jsem řekl, že jsem jim nikdy mlčenlivost nepřikázal.

To nechci, vy jste ji přikázal přece.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:

Ale já jsem jim vypsal zákon.

Příkaz mlčenlivosti nemá se změnou zřizovací listiny něco společného. Poslání parku ani výkon státní správy se nějak nezměnily. Jedinou zásadní změnou jsou finanční toky.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:

A to byl můj dlouhodobý cíl, že jsme si přestali vydělávat na mzdy, že kompletní mzdy jsou ze státního rozpočtu, takže momentální stav od roku 1999 je takový, že veškeré mzdy pracovníků Správy NP jsou ze státního rozpočtu a já nemůžu nebo správa nemůže ani korunu, kterou vydělá prodejem čehokoliv jiného použít na mzdové prostředky. Čili, veškeré provozní prostředky, které získám, vkládám zpátky do lesa na opravu cest, na zalesnění, na všechny tyhle věci a na konci se nás chce nula. Dříve jsme si na mzdy museli vydělat a od toho roku 1999 přes několik ministrů jsem o to bojoval, až Kužvart měl nebo pan ministr Kužvart měl tu odvahu, zkrátka změnit zřizovací listinu a říci ano.

Až ministr Kužvart před třemi lety zajistil Správě NP ekonomickou svobodu. Slova pana ředitele ukazují, že peníze z prodeje dřeva nyní zůstávají Správě NP k dispozici zcela volně. Park je do státního rozpočtu vracet nemusí. Nicméně, peníze na mzdy jsou z rozpočtu zajištěny. Spolu s příkazem mlčenlivosti je to chytře vymyšleno. Správa NP teď sama a bez obav rozhoduje kolik a komu vytěžené dřevo prodá. Pro místní pily moc nezbude.

Miroslav Beneš, předseda poslaneckého výboru pro místní rozvoj a ŽP:

Šumava živila kvanta lidí a dneska vlastně je příjemce dotací, respektive takovým poživatelem toho, co nám předkové, protože se dřevo vytěží a já teď nebudu mluvit o takových těch případech, kdy se vytěží a prodá za podivných okolností.

Petr Ješátko, bývalý lesník NP na Modravě:

Ty dotace ze státního rozpočtu musí být, protože jestliže se hospodaří takovým způsobem, že z Modravy, kde se vytěžilo za pět let více než 1/4 milionu m3, 264 000 m3, nebyl žádný kubík rezonančního dříví a pouze 16 m3dýhárenských výřezů. Když to porovnám z městem Kašperské Hory, jejich lesy, tak ty za 6 let vytěžili 38 000 m3a z toho bylo 1 247 m3jedničky a dvojky.

Tedy rezonančního dřeva a dýhárenských výřezů. V NP stromy rostou jinak. Alespoň podle výkazů těžby v této části Šumavy kvalitní dříví už neroste.

Petr Ješátko, bývalý lesník NP na Modravě:

To si přeci nikdo nemůže dovolit tímto způsobem hospodařit. A to dřevo odchází do spřátelených dřevařských akciových společností, které dál je prodávají, a pak za jakou cenu nebo kam až, do Německa, do Rakouska, to musí dneska zjistit orgány třeba činné v trestním řízení.

Miroslav Beneš, předseda poslaneckého výboru pro místní rozvoj a ŽP:

Tam to centrální plánování dosáhlo plného blahobytu, bych si dovolil říci, protože moudrý správce rozhodne, že všechno se bude obchodovat přes firmu X nebo Y. Já teď netvrdím, co k tomu vedlo, ale pak jedete údolím, ze kterého se vyváží to dřevo. Nicméně, pily jsou zavřené, protože nemají co řezat. Chybí ten přirozený koloběh, to je vlastník, který hledá ty optimální vztahy.

Důvod k vývozu je jasný. Na místní pile by bylo dřevo přeci jen pod větší kontrolou. Jak asi může dopadnout šetření vývozu, když se nedaří usvědčit zloděje, který krade ve velkém. Dva dny po sobě dělníci zabloudili do 1. zóny na ztracenou slať. 30 m3dřeva, to je asi 40 stromů, přivázali na vrtulník, který také 2x zabloudil. Ředitel Žlábek podal trestní oznámení. Jenže podle policie omyl zbloudilých dělníků není trestný čin, a tak případ odložila. Nevyslechla ani pilota vrtulníku.

Podal jste stížnost na postup policie?

Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:

Prosím vás, takhle. Nedal jsem stížnost.

To se divím.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:

Divte se, ale já vám říkám, že ne. Já jsem statutární zástupce téhle organizace, čili o tom rozhoduji já.

Copak park nebyl schopen dát dostatek indicií na to, aby se zjistilo, kde to dřevo je? Vždyť to dřevo 1. zóny má svoje značení. Není možné, aby ve skladu prošlo, že by si ho nikdo nevšiml. Ve 2. zóně to dřevo také není, ale nikde nepřebývá. A další fakt, že vrtulník vůbec neměl tam v té 1. zóně, co dělat, ale zároveň mu byla ta práce zaplacena.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:

Policie dělala co mohla, já ty lidi znám, kteří to dělali, protože jsem s nimi o tom diskutoval, a pokud na to nepřišla policie, tak tím méně na to může přijít správa. Já samozřejmě za všechno, co se děje u parku cílově před veřejností, před ministrem, zkrátka za to zodpovídám a ten člověk, který mně za to dříví zodpovídá, tak buď tedy, já to tedy řeknu na plnou hubu, buď tedy krade a hajný, který se naučil krást dříví, hajného už nikdy dělat nesmí a nebo zkrátka je tak nepořádný, že mu to dříví někdo mohl ukrást a pořád za to zodpovídá.

Ale to je skvělý organizátor, pane inženýre. Pošle tam vazače, které pošle jako by jinam, je tam vrtulník, je tam dokonce asanované dříví, je to skvělý organizátor loupeží.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:

Samozřejmě, to je už to, že to dříví z 1. zóny jinak označováno, když vrtulník přitáhne na sklad, kde to potom odváží náklaďák dříví z 1. zóny, tak to zkrátka má na první pohled poznat. Tam je zkrátka jakýsi nepořádek a já tohle za správu, já tady nemám žádné policajty, abych to vyšetřoval, můžu skutečně vyřešit tím, že jestliže mám takový to signál a není to signál jediný, tak můžu udělat skutečně inventuru a potom říci, objevuje se to stále na tomto jednom úseku nebo na těchto dvou úsecích a potom můžu důsledněji pracovat s policií.

My máme signály, že už se našlo dalších pět 1. zón, ve kterých došlo ke stejné krádeži.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel NP Šumava:

To jsou zřejmě ty stejné, o kterých víme.

To už se jedná o stovky m3ukradeného dřeva, zřejmě vysoké kvality. Náš pořad Správu NP na podivné ztráty dřeva z 1. zón upozorňuje už od roku 1999. Upozorňujeme na nesrovnalosti v hospodaření NP, ale rozhodně nešpiníme pověst občanů šumavských obcí, jak nás osočují. Z 23 šumavských starostů na pořad útočí a Správu NP hájí pouhých 7.

Miroslav Beneš, předseda poslaneckého výboru pro místní rozvoj a ŽP:

Paušálně platí, že lidé na Šumavě se Správou NP spokojeni nejsou. Upozorňují na některé nehospodárnosti, upozorňují na některé nelogičnosti a dost často se obvykle ústy svých starostů se Správou NP hádají.

Jan Jelen, starosta šumavské obce, Nová Pec:

Je to způsobeno několika věci. Za prvé, Správa NP má neomezenou moc nad tímto územím bez jakékoliv zpětné vazby na zodpovědnost. Oni rozhodují o tom území třeba systémem schvalování územního plánu. Bez jejich souhlasu nelze územní plán stvořit ani schválit. To znamená, že oni určují, jaký bude rozvoj obce, protože tím, co nastaví do územního plánu, tak se potom musí respektovat, kde se berou jistoty v tom, že správa je jediná pomazaná hlava, která to umí, kde je řečeno, že je obec ta, která to tu chce zničit nebo vykácet nebo zlikvidovat. Naopak, obec si je vědoma toho, že ta příroda je tak krásná, a že z toho jednou můžeme žít, ale musí se změnit podmínky, které jsou, zatím to prostě nejde.

Jiří Hůlka, starosta šumavské obce, Horní Planá:

Činnost Správy NP vede ke zhoršování životního prostředí. Před 10 lety hospodařily v těchto lesích Vojenské lesy a statky, které předaly les do NP v perfektním stavu, a dnes je tomu právě naopak.

Jan Jelen, starosta šumavské obce, Nová Pec:

Dneska už na základě plánu péče, to znamená to, jak se tam hospodaří, jak to tam vypadá, jak tady dopadávají podniky, protože dřevo se odváží pryč. Místní zaměstnanost strašně rychle klesá, to znamená, že je velký nárůst nezaměstnaných. Co s tím dál?

To znamená, že ale plán péče, vypracovaný ministerstvem a Správou NP Šumava, vám žádné sociální jistoty nedává?

Jan Jelen, starosta šumavské obce, Nová Pec:

Ne, tam se takové otázky neřeší a v tom momentě je neslučitelný rozvoj s prioritami NP.

RNDr. Libor Ambrozek, poslanec Parlamentu ČR:

Tím přístupem Správy NP v minulých letech se vykopal velice hluboký příkop. Já vím, že je několik obcí, které se Správou NP dobře vycházejí, ale obecně je Správa NP vnímána spíše jako dráb nebo nový feudál v tom území. Je to ke škodě ochrany přírody, protože pokud ti místní lidé nevezmou ochranu za svou, tak nebudou nikdy ten NP podporovat a nikdy nemůžeme dosáhnout toho, co tam vlastně chceme udělat. Bohužel to vedlo tak daleko, že některé obce už zdůvodňují svou snahu uniknout z NP právě současným chováním správy.

Miroslav Beneš, předseda poslaneckého výboru pro místní rozvoj a ŽP:

Právě proto se zrodila ta poslanecká iniciativa. Já jsem nepřítel poslaneckých iniciativ, protože si nemyslím, že dokáží komplexně posoudit problémy, ale jestliže ministerstvo životního prostředí nečinně čekalo a tvářilo se, jako že nový zákon bude až v dalším volebním období, tak rozumím tomu, že někteří poslanci předložili poslaneckou iniciativu a přesně, jak jste říkal, byla nastartovaná diskuse.

Kolem NP Šumava se strhl doslova mediální povyk dokonce ministr Kužvart osobně vás obvinil z pokusu vytunelovat Šumavu.

RNDr. Libor Ambrozek, poslanec Parlamentu ČR:

Tak mě těší, že nejsem jediný, koho pan ministr obvinil. Stejně tak obvinil bývalého ministra Ivana Dejmala, který NP vyhlásil, obvinil všechny ekologické organizace, které se podílely na přípravě toho mého návrhu, obvinil Hnutí Duha, které se angažuje právě v té ochraně Šumavy. Obvinil také, pokud vím, váš pořad, který se snaží na spoustu těch událostí poukazovat, a já si myslím, že to není nic jiného, než snaha umlčet všechny kritiky toho současného hospodaření Správy NP v čele s panem ředitelem Žlábkem. Odvést pozornost od toho, co se na Šumavě děje, něco v duchu „Zloděj křičí, chyťte zloděje“ a já si myslím, že se Šumava bude z toho současného hospodaření velmi dlouho vzpamatovávat, a tak jsem přišel s nápadem, aby Správa NP založila obecně prospěšnou společnost, a když se tak vlastně dosáhlo oddělení od výkonu státní správy, aby to už nebyl jeden subjekt jako dosud, který si sám zadává těžbu, sám ji provádí, když pochybí sám se pokutuje, případně to pan ředitel sám vyšetřuje, ale aby tady byl někdo vedle Správy NP, který bude skutečně provádět jenom praktickou, hospodářskou činnost a Správa NP se bude pouze řídit plánem péče a bude tu činnost zadávat.

Miroslav Beneš, předseda poslaneckého výboru pro místní rozvoj a ŽP:

A to je věc, která vyvolala největší bouři diskuse, zda má být oddělaná správa z hlediska toho razítka a správa z hlediska správy majetku. Přiznám se, že já jsem nebyl příznivec toho rozdělení, protože jsem si říkal, že nám vzniknou dva úřady, oba dva úřady budou mít ekonomické oddělení atd. Když jsem viděl, jakou bouři to vyvolalo u Správy NP, tak jsem si říkal, jestli není zde náhodou onen zakopaný pes, tedy není náhodou to o tom, že správa chce vládnout těmi lesy, chce být u toho, kdo prodává to dříví, chce být u toho, kdo obchoduje a musím se přiznat, že jsem si na to odpověděl, že tam je ten základní problém.

A co nová pravidla, která se snaží do zákona prosadit ministr Kužvart?

Miroslav Beneš, předseda poslaneckého výboru pro místní rozvoj a ŽP:

Ministerstvo nevydalo žádný návrh zákona a je kupodivu, že pan ministr před starosty říká, že jim to napsal, ale před svými kolegy z vlády říká, že to je návrh starostů. Já za sebe říkám, že nemohu podpořit teď žádnou podobu zákona prostě proto, že musíme řešit všechny ty NP, že konec konců je to ministerstvo životního prostředí, které je placeno za to, aby ten návrh předložilo, aby předložilo návrh komplexní, nikoliv řešící jenom Šumavu. Ale se základními principy náhrada ušlého zisku nebo velké diskuse o oddělení správy razítkové a správy majetkové, s tím souhlasím.

Těžko se smířit s tím, že na Šumavě máme jenom problémy, když na druhé straně hranice funguje skutečný národní park. Proč v Bavorském lese roste les a na české straně Šumavy máme rozsáhlé holiny při státní hranici. O vysvětlení jsme požádali ředitele NP Šumava Žlábka, ředitele Bavorského lesa Sinnera a biology Akademie věd. Podrobnosti se dozvíte v pořadu Nedej se 5. dubna.