Zobrazení zdroje stránky Nenasytného kůrovce kácením stromů ničí i odpůrci atomu

{{MediaBankArticle
|Title=Nenasytného kůrovce kácením stromů ničí i odpůrci atomu
|Author=Zdeněk Jungvirt
|Date=2001-08-21
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Nejen na české straně Šumavy zasahují v nejcennějších lokalitách ochránci přírody proti přemnoženému brouku kůrovci. Škůdcem napadené smrky kácejí například také v Národním parku (NP) Kalkalpen na jihovýchodě spolkové země Horní Rakousy. Dozvěděli se to starostové šumavských obcí a další účastníci exkurze, kterou uspořádalo ekologické Hnutí Duha. Exkurze (nikoli společné cesty) se spolu se dvěma kolegy zúčastnil také náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava ve Vimperku Vladimír Zatloukal. Jak po návratu sdělil našemu listu, zaujímají v Národním parku Kalkalpen 60 procent rozlohy lesa listnáče. O zbývajících 40 procent se tam dělí smrk, jedle, borovice, modřín, tis a limba. Část zastoupení smrku představují jednotlivě až hloučkovitě rozptýlené stromy ve velkých plochách listnáčů a nevelké mladé smrkové porosty na bývalých zemědělských půdách. „Souvislé smrkové monokultury tvoří v Národním parku Kalkalpen nepříliš významnou rozlohu ve vysokých polohách. Asanace kůrovcem napadených stromů se tam bere jako naprostá samozřejmost vyplývající z rakouských zákonů. Tato informace zazněla před všemi účastníky z úst zástupce ředitele parku,“ uvedl Zatloukal. Národní park Kalkalpen vznikl před čtyřmi roky z iniciativy obcí ohrožených v tomto prostoru nejprve záměrem na vybudování vojenské střelnice a posléze projektem dvou údolních přehrad. Nezahrnuje zastavěná území obcí, na jejichž katastrech leží. Aktivně podporuje například historická řemesla, která se tam, stejně jako kontinuita vývoje osídlení, na rozdíl od Šumavy zachovala. Významně se podílí na společenském životě obcí, čímž si získává přízeň místních obyvatel.