Zobrazení zdroje stránky Neznámá fakta kolem Klostermanna

{{MediaBankArticle
|Title=Neznámá fakta kolem Klostermanna
|Author=Vladimíra Pavlovová
|Date=2008-11-16
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Jižní / Západní Čechy – Na různých místech jihu Čech natáčí režisér Zdeněk Flíder v produkci České televize, za spolupráce česko–německého fondu budoucnosti, spolku Karl Klostermann Dichter des Böhmerwaldes a českými muzei dokumentární film Karel Klostermann – básník Šumavy a Zbudovských blat.

„Myslím, že se zapomíná na jedno z jeho krásných děl, což jsou Mlhy na blatech. Klostermann prožil zbytek života v jižních Čechách ve Štěkni a navštěvoval Zbudovská blata,“ zmiňuje Zdeněk Flídr a upozorňuje na několik fakt kolem Klostermanna, která by rád snímkem uvedl na pravou míru. „On se zúčastnil odhalení pomníku rychtáře Jakuba Kubaty a tento příběh byl během války zfilmován. Jenže válka jej poznamenala tak, že scenáristé do něj připsali scény s vesnickým Židem, který uzurpuje vesnici, a obyvatelé – tedy především ženy – ho rozhořčeně vyženou a zdemolují jeho krám, kde prodává kořalku… Tato scéna v Mlhách na blatech vůbec není. Klostermann měl přirozený vztah jako každý Šumavan k židům. Šumava totiž nerozvíjela svým tvrdým životem národnostní konflikty. Lidé tam potřebovali jeden druhého. Židovští obchodníci chodili, kupovali od hospodyň dřevěný popel, potaš a zase jim nosili tkalouny, nitě, jehly a jiné drobnosti… Od starého železa tam nakoupili až ke kůžím vše,“ vysvětluje režisér s odvoláním se na spisovatelovo dílo. Klostermann ve svých povídkách ukazuje, že k pogromům (jeden se stal například v Sušici) vedla lidská zloba a určitá skupina, která vše vyprovokovala.

„Ve filmu, který se dodnes promítá, není uvedeno, že tato scéna je přepsaná. Rovněž v tom filmu není zmínka o Jakubu Kubatovi , který hraje důležitou roli v románu. Také chceme říci, že Klostermann se dostal do sporu s kašperskohorskými měšťany. V roce 1908 vyústil sjezd Detsche Böhmerwaldbundu v nacionální třenice, dokonce přišlo vojsko a obsadilo Kašperky. On napsal velmi ostrý otevřený dopis starostovi Taschkovi, který byl uveřejněný v listech. Zaujal k té situaci velmi jasné stanovisko. I toto chceme zmínit,“ dodal režisér, který si pro svůj snímek vybral hned několik oblastí.

Jednotlivé sekvence filmu vznikají v nové výstavě Jihočeského muzea, Kašperských horách na Šumavě, v chráněných oblastech Šumavy, v Pürstlingu, kde je Klostermannův památník, Grafenau a kout staré Šumavy natáčel ve skanzenu ve Finsterau, kde našel zachované původní staré domy.

„Některé sekvence budou stylizované. Ve filmu budou také výpovědi jak českých, tak německých historiků a odborníků,“ uzavřel Flídr, jehož dokument Koleda, koleda uvidíme v Jihočeském muzeu 15. prosince.

Předpremiéra filmu o Karlu Klostermannovi se očekává v Č. Budějovicích a Grafenu na přelomu března a dubna roku 2009.