Zobrazení zdroje stránky Nezodpovědní laici a samozvaní ekologové

{{MediaBankArticle
|Title=Nezodpovědní laici a samozvaní ekologové
|Author=Mojmír Vlašín
|Date=1999-11-04
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
RNDr. Mojmír Vlašín, mluvčí blokády Trojmezenského pralesa

Ohlasy čtenářůDne 23. října vyšel v jihomoravské příloze MF DNES dopis doc. Bára k problematice extremismu v ekologické oblasti. Uvádí příklady z Temelína a ze Šumavy. Nebudu diskutovat k problematice Temelína, které detailně nerozumím, ale chtěl bych říci, že v otázce Šumavských pralesů a kůrovce se fatálně mýlí. Na Šumavě vypukla blokáda. Hned se vyrojili tací, kterým je jasné, že blokádníci jsou od někoho navedení, eventuálně zaplacení samozvanci, v nejlepším případě jsou to pomýlení mladí lidé, kteří nevědí, co chtějí. K blokádě nevyzvala ani jedna ze zúčastněných enviromentálních a ekologických iniciativ, ale skupina pěti odborníků, jako k poslednímu kroku, když se všechny ostatní cesty uzavřely. I tito vyzývatelé byli označeni za diletanty. Podívejme se na ně: Ing. Karel Kaňák, CSc. - vědecký pracovník, lesník, Ing. Leo Košťál - lesník, člen odborného grémia ministra pro národní parky, Ing. Igor Míchal, Csc. - lesník a ekolog, Prof. Dr. Dalibor Povolný, DrSc. - emeritní profesor Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno, posledním jsem já - problematikou managementu chráněných území se zabývám 23 let. Cílem blokády je jednak zamezit kácení alespoň v tom jednom kousku první zóny - v Trojmezenském pralese, a za druhé - obnovit diskusi o managementu první zóny v Národním parku (NP) Šumava. Pokud jde o ten první cíl - daří se to asi ze sedmdesáti procent, ten druhý se snad podařil úplně. Souhlasím s doc. Bárem v tom, že neustále měnit strategii za chodu je špatné. Jenže tuto strategii mění právě Správa NP Šumava! Od začátku existence parku je to již počtvrté. Například ještě v loňském roce ředitel parku tvrdil, že do první zóny NP nepůjde. Teď už je všechno jinak. Blokáda byla vlastně právě proto, aby se strategie neustále neměnila, aby stále někdo "nechytal za volant". Z čísel poskytnutých samotnou Správou NP Šumava je zřejmé, že největšího rozvoje dosáhl kůrovec v letech 1995-1996. V té době Správa NP Šumava zmenšila první zóny a prohlásila je za nedotknutelné. Pokud jim tehdy nevadilo, že se v celé první zóně nekácí, proč teď nechtějí přistoupit na bezzásahovost alespoň v Trojmezenském pralese - na území menším než jedno procento rozlohy NP. Není to náhodou proto, že by se mohlo ukázat, že les roste i bez lesníků? Není to náhodou proto, že lesníci pro stromy nevidí les? Je třeba říci, že o nekácení v první zóně neexistují zásadní odborné rozepře, nekompetentní rozhodnutí ministra Kužvarta a Správy NP Šumava bylo motivováno politicky. Je vhodné připomenout: ministr Kužvart si svolal odborné grémium, které mělo posoudit, zda kácet v prvních zónách, nebo ne. Toto grémium mu poměrem hlasů 6:2 sdělilo jasně nekácet. Odbor ochrany přírody MŽP ČR prostřednictvím ředitele Petra Rotha rovněž Kužvartovi doporučil nekácet. Ředitelé Botanického a Entomologického ústavu Akademie věd se vyjádřili také zcela jasně - nekácet! Lesníci si zřejmě pletou národní park s rekreačním parkem. Z pohledu lesníka se zdají bouře, vyvracející se stromy a celé lesy, záplavy nebo masové rozmnožení hmyzu jako katastrofy. Z pohledu ochrany přírody jsou to opakovaně se vyskytující přirozené události. Kde způsobí bouře nebo sníh mezery v lesních porostech, a k zemi se tak dostane více světla, vznikají v tmavých lesních porostech nové porostní struktury - začíná nová, bohatě různorodá fáze vývoje lesa. Mrtvé, trouchnivějící dřevo je životní základnou pro druhově bohatý svět mikroorganismů. Kořenové "talíře" a křížem krážem ležící kmeny nabízejí na nejmenším porostu ideální podmínky pro novou generaci lesa. Hmyz, jako například kůrovci, využívají odumírající stromy. V periodických hromadných výskytech (přemnoženích) způsobují i zánik starších stromů, ať již jednotlivě či na souvislých plochách.