Zobrazení zdroje stránky O ministerské dohodě se už nebude diskutovat

{{MediaBankArticle
|Title=O ministerské dohodě se už nebude diskutovat
|Author=Jitka Šrámková
|Date=2008-09-17
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=Jakub Kašpar 
}}
Šumava – Kritiku dohody o nových hraničních přechodech na Šumavě odmítá mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Tvrdí, že nelze přijímat jen pro turisty vítaná rozhodnutí.

„V jádrových zónách národních parků je primárním zájmem ochrana přírody,“ dodává Kašpar.

Šumavské obce si například stěžují, že počítaly s požadovanou stezkou přes Roklan. Proč nebyly tyto jejich požadavky vyslyšeny?

Všechny návrhy hraničních přechodových bodů velmi zodpovědně posuzovali experti ze správ obou národních parků, šumavského i bavorského, i externí přírodovědci. Přeshraniční stezka přes Roklan nebyla možná právě z důvodu přísné ochrany přírody. Jde o lokality mimořádného evropského významu, zařazené do soustavy Natura 2000, což nepřipouští žádné využití, u kterého by bylo byť jen riziko zhoršení stávajícího stavu přirozených ekosystémů.

Obce nazývají vyhlášení tří nových přechodů jako dohodu o nás bez nás. Počítá se s tím, že se bude dál jednat nebo je to konečné stanovisko ministerstva?

Pondělní dohoda je opravdu finále za veškerými dosud navrženými turistickými přechody mezi Českema Bavorskem na Šumavě. Pokud by někdo přišel s návrhem jiného přechodového místa, které ještě posuzováno nebylo, prošlo by samozřejmě i ono odborným a věcným posouzením a pokud by neznamenalo ohrožení pro to, co na Šumavě zákonchrání, bylo by možné o tom uvažovat. Vycházeli jsme vstříc zájmům návštěvníků například posunutím přechodu z Poledníku jižněji, takže se napřímí a zkrátí spojnice Buchenau – Modrava; chystané otevření přechodu Sedmiskalí celoročně, nedávné otevření prvních bivakovacích míst ve vrcholových partiích Národního parku Šumava, atraktivní cesty s průvodcem do jádrových zón parku, o nichž je možné uvažovat i v lokalitách jako je Roklan.

Proč ale například stezka k Modrému sloupu nebyla vybrána přes Luzenské údolí, kde už cesta je a tím pádem by došlo k menšímu ničení přírody, než když se turisté pustí delší stezkou?

Dopad na přírodu se nedá měřit délkou cesty. Cesta Luzenským údolím prochází oblastí tokanišť tetřeva hlušce, navíc má tvar trychtýře. Veškeré hlasy návštěvníků se v něm daleko nesou a tetřevy by to rušilo naprosto nepřijatelným způsobem. Znamenalo by to fatální důsledky pro jejich rozmnožování. Zvolená cesta kolem Špičníku je delší ani ne o dva kilometry.

„Vycházeli jsme vstříc zájmům návštěvníků“ Jakub Kašpar