Zobrazení zdroje stránky Obce žalují ministra Bursíka. Nelíbí se jim styl likvidace Kyrilla

{{MediaBankArticle
|Title=Obce žalují ministra Bursíka. Nelíbí se jim styl likvidace Kyrilla
|Author=Milan Kilián
|Date=2008-03-31
|Source=Strakonický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Boj na Šumavě se zostřuje, vedení národního parku kritizují i senátoři.

Klatovy / Patnáct šumavských obcí podalo žalobu na ministra Martina Bursíka. Nelíbí se jim přístup ministerstva životního prostředí k likvidaci následků Kyrilla. Do vedení národního parku se opřeli i senátoři Jiřina Rippelová (ČSSD) a Tomáš Jirsa (ODS). Šumavské obce už téměř před rokem podaly rozklad proti rozhodnutí ministerstva ohledně šíření bezzásahových zón šumavského parku, neboť se jim nelíbilo, že správa národního parku nechala se souhlasem ministerstva ležet v bezzásahových zónách asi 140 tisíc krychlových metrů dřeva. Úřad ale o rozkladu dosud nerozhodl, a tak Železná Ruda, Kašperské Hory, Modrava a další obce zažalovaly ministra, neboť jim podle jejich názoru jeho nečinnost brání v zákonné povinnosti starat se o obecní lesy. Obávají se totiž kůrovcové kalamity.

„Žalobu zatím k dispozici nemáme, ale mohu říci, že rozkladová komise vše již projednala počátkem března a připravila stanovisko ministrovi k podpisu. Pokud se s ním ztotožní, bude podepsáno počátkem příštího týdne,“ uvedl mluvčí ministerstva ŽP Jakub Kašpar. Na stranu starostů se postavili i někteří politici. „Obcím se nedivím. Kůrovec je velký problém a pan ministr nereaguje,“ okomentovala žalobu senátorka Rippelová. Ta dodala, že zastupitelstva Kašperských Hor a Volar již dokonce přijala usnesení o záměru vystoupit s městskými lesy z NPŠ. Naopak ředitel šumavského národního parku František Krejčí tvrdí, že 140 tisíc kubíků dřeva, které zůstaly ležet v bezzásahových zónách, je již výsledkem kompromisu.

„Obce chtěly méně, ale odborníci více,“ řekl Krejčí. Ten se ale sám stal také terčem kritiky. "Přes proklamovanou snahu nového vedení Národního parku Šumava se nedaří najít na Šumavě shodu či kompromis,“ tvrdí ve společném prohlášení Jirsa a Rippelová a na závěr kladou několik otázek:

„Musíme se tedy naléhavě ptát, o co na Šumavě skutečně jde. Jde o hájení skupinového zájmu několika lidí, kteří ve jménu neporušené přírody a umělé divočiny chtějí na Šumavě zatáhnout novou, zelenou oponu? Jde tu skutečně o tetřeva a perlorodku, nebo o zájmy úzké ochranářské elity? Věc ochrany přírody si musí umět získat veřejnost na svou stranu, protože ochrana přírody v národním parku není záležitostí elit, ale národa. A to se šumavským ochranářům zatím vůbec nedaří.“ Krejčí ale s kritikou nesouhlasí.

„Naším cílem je skloubit evropsky dobrou ochranu přírody se zájmy obyvatel Šumavy a péčí o návštěvníky,“ tvrdí Krejčí a slibuje, že to na následujících krocích šumavského parku bude poznat.

Žalující obce

Kašperské Hory, Rejštejn, Hartmanice, Stachy, Srní, Volary, Nová Pec, Stožec, Borová Lada, Želnava, Železná Ruda, Horní Vltavice, Modrava, Horská Kvilda, Nové Hutě.