Zobrazení zdroje stránky Obce opět chtějí na Šumavě kácet

{{MediaBankArticle
|Title=Obce opět chtějí na Šumavě kácet
|Author=Pavel Baroch,
|Date=2005/08/09
|Source=Hospodářské noviny
|Genre=tisk
}}
NÁRODNÍ PARK V. KŮROVEC

PRAHA/VIMPERK, 9. 8. 2005

Když bývalé vedení Národního parku Šumava poráželo v prvních, nejcennějších zónách chráněné oblasti stromy napadené kůrovcem, lidé z ekologického Hnutí Duha vlastními těly bránili kmeny před motorovými pilami. Teď se historie opakuje, i když v opačném gardu a zatím méně dramaticky. Nové vedení parku kácení v prvních zónách zastavilo. A polovina z dvaadvaceti šumavských starostů požádala v ostře formulovaném dopise premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD), ať to tak nenechá.

Starostové píší, že kvůli »nezasahování proti škůdcům uhynul smrkový les na ploše více než 1,5 tisíce hektarů«. Varují, že se situace v šumavských lesích může ještě výrazně zhoršit, a odmítají, aby se park stal laboratoří pro ekologické experimenty.
»Nebezpečí je natolik akutní, že se může stát, že Šumava bude suchá celá, že tam budou stát jenom pahýly, že tento kraj přijde o pracovní příležitosti a už nebude rekreační oblastí. Neznám lidi, kteří by v hojné míře jezdili do suchého lesa,« vysvětluje starostka Kašperských Hor Alena Balounová, proč je pod dopisem premiérovi také podpis zástupce jejího města.

Souboj dvou koncepcí

Paroubek po své mluvčí vzkázal, že psaní zatím nedostal. Starostové už ovšem dosáhli prvního dílčího úspěchu: situací na Šumavě se podle LN budou v září zabývat na mimořádné schůzi senátoři.

Na parlamentní půdě se tak nejspíš znovu střetnou dvě základní, ovšem protichůdné koncepce, jak se vyrovnat s kůrovcem na Šumavě. Tento spor přitom trvá minimálně od roku 1999, kdy tehdejší ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) povolil kácet v prvních zónách smrky napadené kůrovcem.

První, reprezentovaná některými starosty či lesníky, prosazuje aktivní ochranu. Pokud se les nechá vlastnímu vývoji, je ohrožena sama podstata národního parku. »Pokud je cílem národního parku zachování a zlepšení přírodních poměrů, nelze šumavský les ponechat jen přirozenému vývoji,« tvrdí i sdružení Šumava 21.

Druhá koncepce, kterou zastává současné vedení šumavského parku, ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL) i ekologická hnutí, ovšem trvá na tom, že základním principem národního parku je zachovat všechny přírodní procesy, a mezi ně patří i lýkožrout smrkový. Nevadí, že les na některých místech odumřel.

»To, že na určitých plochách uschl les, znamená, že zahynulo horní stromové patro. Biologické procesy však běží dál a nerušeně i v tomto lese. Tady se připravuje zrod nového, stabilnějšího lesa,« říká mluvčí parku Radovan Holub. Ten v reakci na dopis deseti starostů rozeslal médiím některé zápisy v návštěvních knihách penziónů střední Šumavy.

»Člověk přírodu nestvořil, proto by měl do ní zasahovat minimálně,« napsala například Elena Cihrová z Prahy.

První zóna bude větší

Šumavu před dvěma lety navštívili experti Světového svazu ochrany přírody. Doporučili spojit rozdrobené ostrůvky prvních zón, kterých je nyní 135, do nejvýše deseti celků. V nich by se měla příroda nechat svému vývoji včetně kůrovce. Okolo velkých celků by ovšem mělo vzniknout ochranné pásmo. Park i Ministerstvo životního prostředí takovou koncepci připravují a jednají o ní i se šumavskými starosty. »Nechápeme, proč obce uprostřed jednání píší premiérovi,« říká ministerská mluvčí Karolína Šůlová. Její úřad ale trvá na tom, že se v prvních zónách kácet nebude.

»Ponechat první zóny přirozenému vývoji je samozřejmostí v národních parcích všude v Evropě. Experimentem je naopak kácení všude bez výjimky, o které mluví dopis starostů,« dodává Šůlová.

Co chtějí turisté? Šumavu, kde vše řídí příroda, nebo park, v němž se těží dřevo? Ekologové tvrdí první, obce druhé (foto z letošního července).