Zobrazení zdroje stránky Obnovují zapomenuté klenoty kultury v šumavské krajině

{{MediaBankArticle
|Title=Obnovují zapomenuté klenoty kultury v šumavské krajině
|Author=Zdeněk Jungvirt
|Date=2002-01-29
|Source=Českobudějovický deník
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Šumava – Záchranu drobných kulturních památek ve volné krajině si vytklo za cíl svého snažení pražské občanské sdružení Pro Bohemia. S podporou ministerstev životního prostředí a pro místní rozvoj uvedlo v život projekt zaměřený hlavně na obnovu a údržbu kapliček, božích muk, smírčích křížů, ale i hraničních kamenů, mezníků či příkopů a úvozů, které v minulosti tvořily obranné prvky. Programem Ochrana kulturního dědictví je do projektu zapojena také Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Spoluautor díla Josef Jiřička připomněl, že charakter šumavské krajiny dodnes dotvářejí historické památky připomínající osídlení a přítomnost člověka. „Vedle nemnoha staveb a technických děl, zapsaných v seznamu památkové péče, např. historických umělých plavebních kanálů, sem patří také řada zdánlivě málo významných drobných kamenných památek nebo nápisy na skalách,“ uvedl. Jiřička upozornil, že zejména soubor pamětních křížů nacházejících se na území Národního parku Šumava představuje v krajině tíživě poznamenané zánikem řady sídelních celků cenný artefakt, mající především význam jako pojítko s minulostí. „Opomenout nelze ani měřítko uměleckohistorické a řemeslné, neboť mnohé z nich dosahují nemalých kvalit jak v kamenickém zpracování soklů, tak i vlastních litinových křížů,“ zdůraznil. Správa Národního parku Šumava (NPŠ) se už postarala o obnovu zhruba půldruhé stovky památných kamenů, křížků a dalších drobných objektů připomínajících existenci dřívějších šumavských příhraničních osad a historických cest na území lesních správ Křemelná, Srní, Kvilda, Borová Lada, Strážný a České Žleby. Zaplatila za to více než jeden milión korun. Nechala opravit např. lovecký roh s korunkou vytesaný do žuly ve Větrné skále u cesty mezi Polkou a Žďáreckým sedýlkem, kamenná boží muka z roku 1836 u bývalého Tremlova dvora v Kvildě a památný kámen označující střed dřívější osady Knížecí Pláně. „Projekt uskutečňujeme prostřednictvím odborných firem v součinnosti s Památkovými ústavy v Českých Budějovicích a Plzni i referáty kultury Okresních úřadů Prachatice a Klatovy. Objekty pro rekonstrukci a zmapování vyhledávají nejčastěji naši hajní, kteří dokonale znají své malé lesní úseky,“ sdělil mluvčí Správy NPŠ Zdeněk Kantořík.