Zobrazení zdroje stránky Ochranáři se bojí vracení lesů v národních parcích

{{MediaBankArticle
|Title=Ochranáři se bojí vracení lesů v národních parcích
|Author=Pavel Baroch
|Date=2000-04-03
|Source=Mladá fronta Dnes
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Praha - Ministerstvo životního prostředí chce zabránit tomu, aby se obcím vrátily lesy v národních parcích, jak o tom rozhodla sněmovna. Ministr Miloš Kužvart se obává, že by navrácení lesních pozemků mohlo ohrozit existenci parků, a proto se jeho úředníci pokusí přesvědčit senátory, aby nepřijali novelu zákona, podle níž by radnice získaly nazpátek lesy znárodněné státem po roce 1948. Kužvart již získal podporu senátního výboru pro životní prostředí. "Není pochyb, že pro národní parky je nutný speciální režim. Mají obrovskou hodnotu, která jde nad rámec lokálního zájmu, takže je potřeba, aby byly ve správě státu. Mnozí senátoři jsou ale bývalými starosty a někdy spíše vnímají jako vážnější právě hledisko obce," řekla senátorka Jitka Seitlová, místopředsedkyně výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor navrhuje, aby obce dostaly jako náhradu lesy mimo park nebo aby byly odškodněny ze státního rozpočtu. O novele zákona, kterou schválila sněmovna, budou hlasovat senátoři tento týden. "Je to v podstatě otevření procesu likvidace Národního parku Šumava," okomentoval novelu Čestmír Hofhanzl, bývalý poslanec a dnes pracovník správy šumavského parku. Právě Šumavy se má nová norma dotknout nejvíce. Vrátit by se tu mělo téměř pět tisíc hektarů lesa, v Krkonošském národním parku 500 hektarů a v Podyjí 400 hektarů. "Ve světě se pozemky vykupují, aby se nový národní park vytvořil nebo rozšířil, tady se to dělá obráceně," řekl Tomáš Staněk, ředitel odboru ochrany lesa ministerstva životního prostředí. František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů pokládá obavy ministerských úředníků a ochranářů za neoprávněné. Likvidace parků podle něj nehrozí. "Obce jsou už dnes vlastníky lesů v přírodních rezervacích a chráněných územích a nic špatného se neděje, musí dodržovat platné zákony," řekl Kučera. Vladimír Marek, starosta Kašperských Hor, kterým se na Šumavě mají vrátit nejrozsáhlejší lesní pozemky, potvrdil, že nechtějí svůj historický majetek vyjmout z národního parku. "Je nám jasné, že les by rozdělil národní park na dvě části," vysvětlil starosta. S lesy v národních parcích se nesmí hospodařit jako s normálními lesy mimo park, protože jsou součástí ochrany přírody. "Platí určité právní normy, které jednoznačně říkají, jak se má pečovat o les v národním parku. Pro obce to tedy může být nezajímavé, mnohé z nich už teď navrácení majetku nazývají danajským darem," uvedl Tomáš Rothröckel, ředitel Národního parku Podyjí. Dodal, že pro národní park i mnohé obce by bylo výhodnější, kdyby dostaly zpátky "náhradní" lesy mimo chráněné území. Tuto variantu se snažilo prosadit i ministerstvo, ale ve sněmovně návrh neprošel o sedm hlasů. František Kučera ze Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů tvrdí, že možnost výměny lesů nadále existuje. "Tato možnost tady pořád je. Obec teď bude mít větší šanci, že s ní konečně někdo bude jednat. Když bude vůle na obou stranách, výměna může být provedena," soudí Kučera. Senátorka Seitlová se rovněž přiklání k řešení, aby obcím byly vráceny "náhradní" pozemky - a to hned, podle pozměněného zákona. "Pokud bude možné nabídnout odpovídající pozemky, je to řešení," řekla senátorka, která chápe nespokojenost některých obcí, protože z pozemků národního parku nemají prakticky žádný příjem do obecních pokladen. O výměně pozemků uvažují například Volary v jižních Čechách. Ale Kašperské Hory si už plánují, jak budou s lesy na Šumavě hospodařit. "Chceme se o něj starat a hospodařit v něm jako dosud správa národního parku. I když park tvrdí, že v lese dělá jen nezbytně nutné zásahy, podle našeho názoru v něm regulérně těží dřevo. Stejným způsobem chceme hospodařit i my. Pokud nás bude park v hospodaření nějak omezovat, budeme chtít po státu náhradu," řekl starosta Marek. "Nový zákon vykope skutečnou válečnou sekeru mezi námi a vlastníky pozemků. Budeme se jako strážci přírody hádat doslova o každý strom, protože záměr obcí bude především zisk," řekl mluvčí šumavského parku Zdeněk Kantořík. Vztahy mezi parkem a tamními obcemi je přitom už delší dobu velmi napjatý. Radnice obviňují park, že brzdí jejich rozvoj, správa parku naopak tvrdí, že sílí tlak na omezení rozlohy chráněného území. "Dalším krokem teď bude žádost obcí, aby jejich lesy byly vyčleněny z národního parku, aby se staly normálními hospodářskými lesy. A to by byl další krok k likvidaci parku," řekl Čestmír Hofhanzl ze správy parku. "Myslím ale, že nejde jen o dřevo." Hofhanzl uvedl, že pozemky v národním parku, který leží u hranic s Německem a Rakouskem, jsou velmi lukrativní. "Dovedete si představit, jak stoupnou ceny pozemků, když bude park v určité části zrušen?" položil řečnickou otázku Hofhanzl. "U Kašperských Hor jsou také zlatá ložiska. Pokud bude Šumava mezinárodně uznávaný park, bude se v budoucnosti znovu těžko otevírat otázka možné těžby. Nebude-li, můžeme čekat, že se tato otázka za pět, za deset let opět otevře," řekl Hofhanzl.