Zobrazení zdroje stránky Odborníci chtějí kácet stromy v první zóně šumavského parku

{{MediaBankArticle
|Title=Odborníci chtějí kácet stromy v první zóně šumavského parku
|Author=ČTK
|Date=1998-12-12
|Source=Lidové noviny
|Genre=tisk
|Respondent=
}}
Při likvidaci kůrovcové kalamity by se měly ve výjimečných případech kácet kůrovcem napadené stromy i v první, tzv. bezzásahové, nejcennější zóně Národního parku Šumava. Po dvoudenním jednání to včera doporučila vědecká sekce rady parku.

Kácení stromů v 1. zóně podléhá schválení ministerstva životního prostředí. Rozsah a způsob zásahu se musí podřídit rozhodnutí orgánu ochrany přírody.

V první zóně Národního parku Šumava, která má 8841 hektarů, což je 13 procent plochy parku, se už více než tři roky uplatňují nedestruktivní metody likvidace kůrovce, konkrétně lapáky a feromonové lapače. Ve druhé zóně o 56 888 hektarech, což je 83 procent plochy, se kůrovcem napadené dřevo i těží.

Mluvčí správy parku Zdeněk Kantořík potvrdil, že těžba „kůrovcových“ stromů v druhých zónách parku má klesající tendenci. Zatímco v roce 1996 se vytěžilo 177 000 a o rok později 94 000 krychlových metrů, letos (do konce října) pouze 58 000 krychlových metrů.

Jedinečnou příležitostí ke zničení či výraznému omezení kůrovce je podle Radomíra Mrkvy z brněnské lesnické fakulty skutečnost, že vichřice způsobila na přelomu října a listopadu na území parku 50 440 krychlových metrů polomů. „Zdá se to absurdní, ale tyto padlé stromy budou při jarních přeletech kůrovce sloužit jako přirozené lapáky,“ vysvětlil Mrkva.

Nesouhlas se závěry vědecké sekce vyjádřili zástupci Hnutí Duha, kteří měli poprvé možnost zúčastnit se jednání tohoto orgánu. „Věříme, že ministerstvo životního prostředí tato doporučení neschválí,“ řekl Jiří Koreš z ekologického hnutí.